Svátek má: Petra

Komentáře

Jiří Svoboda

Filmový, televizní a divadelní režisér

Škárka, Kočí, Bárta. Jak to rozhodnou loutkáři?

Poslední šance premiéra Nečase? „Hra na „přeběhlíky“ je obehraná…“, řekl tajemník prezidenta, Ladislav Jakl. Sociolog, prof. Jan Keller je přesvědčen, že aféra kolem VV je z vnějšku připraveným konstruktem. S oběma autory souhlasím.


Záležitost vykazuje značné množství znaků, charakteristických pro zpravodajské hry. Když odstraníme soustředěné emocionální výlevy, kterými zahlcují veřejný prostor média a političtí aktéři, zbude nám holá kostra s řadou prapodivných časových shod, dramatických zvratů ve vývoji postav a nepřesně připravených legend, které aktéři předehrávají dost nepřesvědčivě.

Předesílám, že nejsem voličem, ani sympatizantem VV. Před parlamentními volbami jsem při pokusu o analýzu varoval, že VV nejsou politickou stranou, nýbrž podnikatelským projektem. Ostatní strany sice už prokázaly, že jsou pod vlivem podnikatelských a finančních skupin, jejichž zájmy do nich prorůstají, na rozdíl od VV však zachovávají zdání politických subjektů, jejichž chování je odvozeno od vyjádřených zájmů segmentů voličů a prezentace idejí.

Současná aféra však vykazuje znaky masivního průniku zpravodajských metod do politiky a zneužívání médií k neskrývané manipulaci veřejného mínění. Média přitom nejsou subjektem těchto her, pouze využívají cíleně soustředěných a podsunutých kompromitujících materiálů, o něž je na trhu infotainmentu eminentní zájem. To není v mediálním světě nic nového – stačí si připomenout aféru Wattergate, která vyústila v pád prezidenta Nixona.  

Co tak skandálního jsme se ve věcné rovině Bártagate dozvěděli?
Pan Bárta kdesi vykládal, že hodlá získat prostřednictvím politiky ekonomický vliv. To je z hlediska dosavadních mravů na české i světové politické scéně novinka vskutku ohromujícího kalibru. O to se zatím nikdo nikdy nepokoušel. A nikdo to prostřednictvím spřízněných podnikatelů a firem nerealizoval. Nebo snad ano?

Pan Bárta dal místopředsedovi VV poslanci Škárkovi 170 tisíc v obálce s otisky prstů a 500 tisíc v jiné obálce, vsunuté nepozorovaně do podkladových materiálů, předsedkyni poslaneckého klubu VV, Kočí. Oba zamířili s obálkami na policii a státní zastupitelství.

To je ovšem známý mediální trik – odložených senzačních trestních oznámení na kdekoho známe už celou knihovnu. Z hlediska manipulace veřejným míněním to však dodává celé věci zdání nejtemnějšího kriminálního žánru.

Je zajímavé, že si snad nikdo nevzpomněl na aféru poslance Kořistky, která byla koncipována s velmi podobným rukopisem. S tím rozdílem, že se ani se spektakulární účastí policie tehdy nezdařilo dotáhnout věc do konce.

Vysvětlili Škárka a Kočí motivy svého jednání?
Škárka ani Kočí si zatím nepřipravili (či jim prozatím nebyla připravena) dostatečně věrohodnou legendu, za co takové peníze od pana Bárty dostali. Za loajalitu? Kdo byl Bártovi loajálnější, než letitý blízký spolupracovník Škárka? A předsedkyně klubu VV Kočí?

Proč po prvním výstřelu v Respektu Škárka celou věc na dva dny zase popřel s tím, že si dělal legraci z novinářů? To zakolísání se do dneška nepokusil objasnit. Bohužel ho k tomu média jaksi nenutí. Poslankyně Kočí objasňuje své dosavadní chování loajální předsedkyně poslaneckého klubu jakousi halucinací, blízkou skupinové hypnóze – opakuje myšlenku, že byla pod vlivem sekty VV a jejího černokněžníka Bárty.  

Nevysvětluje už věrohodně co, nebo kdo jí pomohl, aby se z hypnotického vlivu Bárty vymanila. Snad předseda některého poslaneckého klubu, se kterým ji údajně v poslední době spojují velice úzké vazby? Oba vzbouřenci nepopiratelně do poměrů ve VV z titulu svých funkcí dlouhou dobu viděli. Pan Škárka byl Bártovým blízkým spolupracovníkem. Dokonce tak blízkým, že měl patrně volný přístup do Bártových sejfů – ve zpravodajské hantýrce se takovým insiderům, dlouhodobě usídleným v nějaké organizaci, pracujícím fakticky pro jinou stranu, říká „krtci“. V určený okamžik „krtek“ přizná barvu, vyndá ze sejfů všemožné materiály a podle rozdělovníku je předá médiím, policii, státnímu zastupitelství, panu Paroubkovi a bůhví komu ještě.

Svědomí a daňový únik.
Teoreticky bychom mohli akceptovat tezi, že se v panu Škárkovi náhle hnulo svědomí a ošklivé věci, na kterých se podílel, chce náhle odčinit. Jenže jeho „legenda“ prozatím nic podobného neobsahuje – na motivy jeho tak zlomových rozhodnutí se ho kupodivu nikdo ani moc neptá.

A také mu neklade (s výjimkou pana Železného na ČT24) ani otázku, zda řádně přiznal a zdanil cca 500 tisíc, které dostal, dle vlastních slov, někdy od října 2010. Ta otázka je patrně pro důvěryhodnost pana poslance docela citlivá (zákonodárce nenapadlo, že příjmy je povinen přiznat a zdanit – jak řekl, daňové přiznání už odevzdal bez těchto částek a teď bude muset vypracovat jeho opravu).

Motivy náhlého prozření paní poslankyně Kočí jsou rovněž zahalené diskrétní rouškou tajemství. Blíže není ani vysvětleno, proč se během stavu projasněného vědomí cestou z policie na státní zastupitelství rozběhla do Strakovy Akademie za panem premiérem. K obsahu schůzky se nevyjádřil ani pan premiér. Proč se nepokusil rozptýlit dojem, že se jednalo o svého druhu raport.

Složí z důvodů politické spoluodpovědnosti poslanecký mandát?
Z hlediska důvěryhodnosti a křišťálové čistoty pohnutek prozření obou poslanců vyvstává otázka, zda převezmou za podíl na praktikách, o kterých vyprávějí, politickou spoluodpovědnost, na důkaz čehož složí poslanecký mandát?

Ne, nepřevezmou. Jejich mandát je zbavený skvrn a připravený k jinému použití. Tentokrát už zaručeně férovému!

To je choulostivá otázka, která nabízí podezření, že vzbouřenci jednali účelově a ve shodě s lidmi, kteří měli na vyvolání masivní aféry a jejím správném načasování nějaký zájem. A jejich součinnost budou v druhém kroku ještě potřebovat.

Kdo slyšel a viděl pana Škárku hovořit v ČT24 s redaktorem Železným, udělal si jistě úsudek – o panu poslanci a jeho duševním zdraví, o jeho pohnutkách a mimo jiné i o tom, s jakým kádrem lidí šly VV do voleb a slavně získaly pozici jazýčku na vahách.

Pro pořádek je dobré doplnit, že pan Škárka byl členem ODS – z důvodů, které nejsou veřejně známé, tuto stranu opustil, stal se členem VV, zastupitelem na Praze 1 a po jistý čas byl dokonce předsedou této strany.  
Cui bono?
Větrná smršť náhle odvála aféru PROMOPRO, gradované průšvihy na ministerstvu obrany, problémy pana ministra Kalouska a jeho blízkých spolupracovníků (včetně odešlého náměstka - bývalého ministra obrany) se zbrojařskými magnáty, léta dojícími státní rozpočet ve stovkách milionů a miliardách.

Tak mě napadá: jak to vlastně bylo s tím bytem, který šéf zbrojařské firmy pronajímal altruisticky panu Kalouskovi? Nemohlo se snad jednat o nějaký drobný konflikt zájmů? Vybírám jen hrozinku z toho převelikého dortu.

Zastrčili jsme do šuplíku výpověď bývalého velvyslance USA, že byl tehdejším ministrem obrany žádán o úplatek? Nebo jsme dospěli k přesvědčení, že nám USA na post velvyslanecký posílá lháře? Vyšetřování skončilo, zapomeňte! Vždyť tady máme aféru s těmi úplatky Bárty!

Kamsi se odpařily problémy kontraktu transportních letadel CASA. Úplatky kolem obrněných transportérů. Je zapomenuto Toskánsko, kde se na jachtách neslunil jen pan Topolánek s panem Dalíkem, ale i nejeden současný politik různostranického zabarvení a to ve společnosti reprezentantů podnikatelských a finančních skupin.

Zázrakem zmizely otázky po financování cest na golf kamsi do Emirátů... Nejednalo se ve všech těchto zapomenutých případech o projekci zájmů podnikatelské a finanční sféry do politiky? Nešlo náhodou o případy realizované, nikoli pouze deklarace, jak je tomu v cause „Odhalen!“ pana Bárty.

Rekapitulace a hypotéza o dalším vývoji:
1) Kdo je pan exministr Bárta vědí snad i děti v mateřských školkách (s výjimkou voličů VV) už dlouhé měsíce. Že jsou VV/ABL podnikatelským projektem, to psaly před volbami i po volbách snad všechny noviny. Kdyby chtěla investigativní média vytvořit seznam politiků, kteří přišli do politiky jako reprezentace finančních a podnikatelských skupin, vyšel by takový seznam na zvláštní vydání. A pan Bárta by rozhodně nebyl na prvním místě.

Nebo se mi to jen zdálo, že byly objevené zvláštní bytosti, pojmenované "kmotři" v ODS, či "velrybáři" v ČSSD? Že jeden senátor byl odsouzen za prokázaný úplatek ve výši 40 milionů k pokutě 5 milionů, aniž musel těch 40 vrátit? Že jeden ministr zázračným prodejem firmy před úpadkem získat stovky milionů, koupil si vily a jachty a dnes se všem směje? Nebo snad neexistovala zázračná transakce mladého a nadějného představitele ČSSD, který něco koupil za 20 a prodal za 100 milionů? Nebylo to snad nějak vzdáleně spojeno s miliardovou injekcí ze státní kasy v době, kdy pan „myslím to upřímně“ premiéroval? A byl kvůli některé z těchto afér takový povyk jako kvůli panu Škárkovi a jeho milé kolegyni? Pravda, i v těchto záležitostech přechovávají na policii a státním zastupitelství objemné fascikly.

2) Že pan Bárta v roli ministra (ať již z důvodů zištných, či nezištných) šlápl na kuří oka různým betonářským a stavebním lobby, je rovněž dlouhodobě zřejmé. Že to do dneška všechno přežil, je jen dobrou zprávou o českých poměrech, kde se v obchodních zájmech ještě vraždí luparou jen v podsvětí. K politickým vraždám se užívají sejfy, včas vysypané do náruče médií. A náhle prozřevší poslanci a poslankyně.

3) Že je penzijní reforma velký podnikatelský záměr s plánovaným přesunem miliard do soukromých firem, které budou mít podle plánu tyto miliardy na 30 let na hraní, to jako velmi průhledné popsal nejeden ekonom a v několika článcích to dokonce zmínil i pan prezident V. Klaus. "Žádná dobrovolnost – povinné!" Napomínal politiky v rozhlase prezident sdružení penzijních ústavů, pan Rusnok. Vzpomene si někdo, že kandidoval kdysi na post předsedy ČSSD?

4) Že ČR ručí, ať chce nebo nechce, za dluhy Portugalska (záhy možná Španělska), to v současném politickém guláši zaniká.

5) Že je český právní řád a jeho výkon zcela bezmocný proti rozkradení miliardové Sazky, jejíž generální ředitel pobíral (a možná ještě pobírá) ročně údajně s prémiemi více než 30 milionů za skvělé hospodaření v zájmu rozvoje národního sportu a představenstvo téže firmy generálního nikdy neodvolá, protože s výkonem funkce jsou spojené statisícové prebendy, to je marginálie (na rozdíl od 170 tisíc v obálce pro pana poslance Škárku).

6) Že je pan premiér Nečas mezi lidmi v pozadí i popředí ODS velmi nepopulární, protože ve svatém nadšení z toho, že se stane premiérem, přepustil ministerstvo financí TOP 09, ministerstvo vnitra VV (ABL) a ministerstvo pro místní rozvoj, kterým protékají miliardy v nejasných tocích VV (ABL), není třeba zdůrazňovat.

7) Že byl pan premiér Nečas odkrytím sejfů a různými nahrávkami v uplynulých měsících připraven o důvěryhodnost dvou spřízněných místopředsedů, kteří s ním vstoupili na Olymp ODS, není snad také tajemstvím.

Zdá se, že v současné chvíli neprobíhá bitevní linie na poli protikorupční čistoty vrcholné politiky ale především středem ODS.

Bytí a nebytí pana premiéra (hlasování o důvěře vládě) je dnes zcela závislé na tom, zda se mu podařilo získat 6 těl poslanců, kteří odejdou z VV a budou hlasovat pro důvěru dvoučlenné koalici ODS-TOP 09. To je samozřejmě odvislé od objemu prostředků, které je možné do této operace investovat. Bude-li premiér chtít prosadit nějaké zákony, na nichž se neshodne s ČSSD, potřebuje těch těl prozřevších VV poslanců dokonce sedm.

Ze zkušeností vlády premiéra Topolánka a dvou exposlanců ČSSD je ovšem zřejmé, že šest (sedm) párů rukou (ex-VV) bude v současnosti určitě k mání levněji, než dva páry rukou protřelých politických harcovníků ČSSD, kteří z altruistických pohnutek podepírali vládu Topolánkovu (důchodová reforma je velký projekt a lační čekatelé na alokaci zdrojů jsou jistě připraveni dát něco na oltář takového projektu; betonářské a stavitelské lobby nezůstanou pozadu).

Ještě, že má pan premiér po ruce tak zdatného poradce na bezpečnostní otázky, spindoktora Langera. I když, jak je vidno na cause Škárka, Kočí, jeden nikdy neví, jak to s tou loajalitou ve skutečnosti je. Je totiž otázkou, zda loutkáři za kulisami uvolní prostředky na projekt ministerské očisty podle pana premiéra Nečase, či mají tyto prostředky připravené až pro rozhodnějšího premiéra, který zlepší upadající obraz ODS a její autoritu (proreformní voliči vnímají jako tahouna reforem TOP 09 a ti ostatní váhají mezi ČSSD a odhodláním už nejít k volbám).

K rozřešení tohoto dilematu doporučuji zdvořilý dotaz v Západočeském kraji. Mají tam prý v zásobě velmi kvalitního a populárního kandidáta. Jistě ne náhodou se v posledních dnech objevuje tak často na obrazovkách. Na očisty zkorumpovaných institucí je přece odborník.

A nemá vlastně pan poslanec Škárka něco společného s Plzní?

Že by se v současné situaci chystala vládní koalice na vypsání voleb? Tomu věří jen frekventanti zvláštních škol.

V záloze jsou konec konců i různé velké koalice a opoziční smlouvy v zájmu stability a záchrany státu a veškerého jeho obyvatelstva. Část politiků ČSSD je přece státotvorná, což dokazuje den za dnem na pražské radnici.

Pro Prvnizpravy.cz
Jiří Svoboda