Svátek má: Radim

Komentáře

Vladimír Čermák

Nezávislý badatel

1. květen 2014 - zlom v dějinách ÚSTR nebo epizoda?

Každý má své dějiny. I ÚSTR je má, ačkoliv se sám jako pracoviště na výzkum nedávné minulosti má dějinami zabývat.


1. května, v den kdy se slavívá svátek práce, bude jmenován  nový ředitel a tak je zcela na místě, aby v jeho předvečer, tedy v době, kdy se  pálí čarodějnice, bylo   něco prorokovánoco jej asi čeká a nemine.

Ke jmenování mgr.Hazdry, PhD.jsem se již vyjádřil  na tomto blogu již  před týdnem poté, co byl vybrán  díky změně postoje radního Jelínka.  Možná to ale byla nejlepší volba ze špatných, které se nabízely. Uchazečů o místo ředitele ÚSTR bylo především neobvykle málo. Méně než v předchozích volbách. Pravda ale je, že každý, kdo se na to cítil,  se mohl do konkursu na ředitele ÚSTR přihlásit. Přirozeně s výjimkou těch, kteří byli v KSČ či se  zapletli  s StB.

Přiznávám, že jsem byl v případě této volby rád, že  nebyl zvolen nikdo z cizinců. Byly to totiž mimořádně slabé kandidatury, které by v okolním světě nemusely být v případě jejich  vítězství nijak příznivě hodnoceny. Zvláště  v případě dr. A. Portmanna von A., který si nejspíše ani neuvědomil  to, že už jmenováním do čela vědecké rady silně přesáhl meze svých možností. Jistým způsobem  tak –spíše ale  kouzlem nechtěného –jako její předseda dokladoval  názorněpersonální slabiny  ÚSTR. Se svým kurikulem a hlavně s výsledky své  předchozí činnosti prostě neměl na tuto pozici, natož pak na volbu ředitelem  nárok. Jediné, co  účastí v konkursu dokazoval bylo to, že má opravdu přehnané, až nezřízené sebevědomí. Příště by si Rada ÚSTR  měla dát tzv. „bacha“ na to, jaké podmínky pro  konkurz stanoví, aby pokud možno předem vyloučila možnost, že  ji svými touhami budou zaměstnávat přemrštěně ambiciózní  jedinci.

To „příště“ se ostatně může přihodit poměrně brzo. Průměrná životnost  ředitelů ÚSTR ve funkci je krajním způsobem redukována na něco málo přes rok  času. Uvědomí-li si však někdo v  Senátu, že  i současná Rada ÚSTR by měla mít ve svých řadách  jiné  osoby, než má, resp.  že by tam měly být konečně osobnosti  bez nichž tento orgán nemůže dostát úkolům, které má ze zákona o ÚSTR plnit, bude následovat odvolání a nová volba ředitele ÚSTR  tzv. „cobydup“.  Vzhledem k tomu, jaké je ale personální obsazení samotného Senátu, nelze vyloučit, že podobné   očekávání je příliš optimistické. Především by zde někdo musel být schopen  něco takového reflektovat. Přinejmenším se tím  ale už  potvrdilo, že státní orgány jako Senát jsou nekompetentní k zřizování podobných institucí jako je ÚSTR ČR.

Hazdra se proto stal ředitelem ne kvůli tomu, co mohl nabídnout (co bychom asi mohli očekávat od čerstvého, třicetiletého absolventa doktorského studia z regionální univerzity), ale  díky slabostem ostatních uchazečů. Nikoliv jen Portmanna  von A., ale i dr. M.Blaive. K jejím aktivitám na téma  nových českých dějin jsem se vyjádřil již v předchozím komentáři. Nepochybuji, že svým zájmem o  současnou minulost Česka mnoha zdejším pozorovatelům dění kolem ÚSTR, kteří  její  souboj o ředitelské místo sledovali, zalichotila. Někteří Češi mají tradičně slabost pro cizince, kteří  si je nepletou s jinými národy  a něco málo o nich i vědí, resp. zajímají se o ně. Vsadil bych se  ale, že s odstupem času bude  ona sama  ráda, že  svá nejlepší léta neobětovala konfliktům a jiným problémům, které by se s jejím převzetím funkce ředitelky ÚSTR daly čekat. Nic moc by nezískala, hodně by ale mohla ztratit. Hazdra sám to odnese hůře, než si dnes umí představit. Je  ve věku, kdy by měl prokázat, že je schopen samostatně myslet a bádat. Už se nemusí zabývat byrokracií kolem doktorantury a vynakládat úsilí na její ukončení. Měl by ukázat, že umí něco víc než psát pozitivně laděné příběhy o potomcích možná více, možná méně degenerovaných či jinak  profláknutých šlechtických rodů. Šlechta v moderních českých dějinách – to není nejlepší téma pro badatele  v oblasti, kterou se má ÚSTR ze zákona zabývat. Spíše je to o přežitcíchz dávného minula.  Něco jiného by ovšem  bylo, kdyby  byl schopen ve své disertaci prokázat  kritický nadhled. Zatím to neudělal a to je dost velký nedostatek  i zátěž pro jeho ředitelování, kde to bude potřebovat ještě mnohem více. To, že disertaci obhájil v Olomouci, našince který si najde čas si ji prostudovat (je na internetu) asi moc neohromí. V dnešních společenských vědách při současné úrovni školitelské práce a jiných zátěžích je to  ale  možná normální. Nicméně nyní je jisté, že Hazdra nebude mít delší dobu čas něco bádat. Bude ředitelovat.  Třeba se ale ukáže, že má pro to skrytý talent.

Základní chyba ve výběru vhodného ředitele byla v tom, že Rada nebyla způsobilá vytvořit podmínky pro kvalitní uchazeče schopné řídit ÚSTR. Přílišný důraz na  tzv. historickou kvalifikaci (nota bene v oblasti, která na vysokých školách na těchto katedrách nebyla a dosud  téměř není výukou téměř ani dotčena, nemluvě o nedostatečnosti odborných autorit  pro takové zaměření) byl jedním  z problémů, které nedokázala řešit. Je to ostatně znát i z jejích aktivit následujících po odvolání Hermana. Byl to sice slušný výkon  zbavit se ve vedení některých lidí, kteří si  ÚSTR pletli s cestovní kanceláří, aniž by projevili sebemenší zájem o problematiku, ale  nemělo to šanci na pokračování. Nejspíše  to také souviselo   s p. Šustrovou, která  šla do konfliktů  spojených  s nezbytnou výměnou ve vedení ÚSTR. Narazila však na  své limity. Po vyčerpání dvou funkčních období už nemohla pokračovat  ve své činnosti. A možná ani ona si neuvědomila, že ÚSTR po více než 5 letech své  podivné existence už narazil na tradiční, ale zásadní problém: nebyli lidé.

Z tohoto úhlu pohledu je zvláštní  i to, že oblast, která je tak bohatá na zajímavé problémy, na různé nezodpovězené otázky důležité pro tuto společnost  a její rozvoj,  kde je tolik  pootevřených možností k bádání, se podařilo tak rychle zdevastovat. Totalitarismus jako téma má přitom v našich dějinách zcela zvláštní význam. Jeho kořeny sahají daleko před konec roku 1938, někde k pobělohorské době   (tzv. černá totalita), jak to vystihl svého času i nestor  moderních českých badatelů o minulosti J. Pekař. Přesto  - anebo právě proto? – je tak málo známo o tom, jak jsme se jako společnost s tímto  způsobem vládnutí   vyrovnávali. Nejen jako badatelé, ale i jako celek.   To samé platí i o tzv. výhoncích nové totality, které lze v české společnosti identifikovat i v různých  dějích a procesech po Listopadu 1989, včetně zhroucení transformačních procesů.

Pracoviště, které  teoreticky (ale jen teoreticky zatím) ÚSTR představuje  jistý potenciál  pro zvládnutí s tím spojených problémů, nemusí svoji potřebnost  nikomu zdůvodňovat. Těžištěm těchto problémů není vezřizování   ústavu, ale v tom, jak byl řízen. Ani v  posledním roce nedošlo k jeho osvobození od různých zátěží, ale kupodivu přibyla řada dalších. Infiltrace bývalých „soudruhů“ do vědecké rady, které vedla k narušení mezinárodních kontaktů  jespojena s jednou z nich  a volba nezralého, fakticky nezkušeného nového ředitele může být  další takovou zátěží. Kdo jej bude  chtít manipulovat a s jakým cílem, to se jen můžeme dohadovat. Dokonce bychom si mohli vsadit na to, kdo /kandidátů se najde dost/ o to bude nejvíce usilovat.

Pravděpodobný scénář vývoje  dění v ÚSTR ČR
  • Začátek května:  nástup nového ředitele
  • v průběhu května: vypuknutí  protestů a stávek proti novému vedení ze strany  některých pracovníků
  • červen: rychlá reorganizace ÚSTR ČR, eliminace  odbojných skupin
  • září: Senát se začne zabývat doplněním i reorganizací Rady ÚSTR
  • listopad: ustavení  nové Rady a začátek práce na nové koncepci ÚSTR
  • proisinc – duben: období nečinnosti
  • 2. Května: příštího roku: resignace dosavadního ředitele ÚSTR
  • Květen : Senát začne jednat o zrušení zákona z r. 2007 a  ukončení činnosti ÚSTR

Vladimír Čermák