Svátek má: Robert

Komentáře

František Roček

novinář a spisovatel

„Americká tragédie“ jako dost dobrá sranda

Základní povolební mantra v USA zklamaných zní: „Zvolení Donalda Trumpa do funkce prezidenta Spojených států není pro Ameriku a její ústavu nic jiného než tragédií.

Trumpovo vítězství poukazuje na úspěch nativismu, autoritářství, rasismu a nenávisti k ženám ve Spojených státech a ve světě. Jeho šokující vítězství a nástup do funkce prezidenta bude odpornou událostí v dějinách Spojených států a liberální demokracie...“, myslí si David Remnick z listu The New Yorkem.

Na druhou stranu sympatizanti trumpovského buldozeru říkají, že snad dojde k oslabení multi - kulturalistického a gendrového vynucovacího fašismu. Ale je to jenom druhá strana mince stejné přepjatosti.

Večer, kdy se z Trumpa stal Trump I. Washingtonský, jsem se dočetl ve zpravodajství ČTK, že vlivný americký investor Carl Icahn během nočních otřesů, v nichž akciové trhy reagovaly mohutným propadem na nečekané zvolení republikána Donalda Trumpa prezidentem USA, naopak nakupoval. Trumpovo zvolení je pro americkou ekonomiku "krok správným směrem", řekl miliardář. Příznivě Trumpa hodnotí také Jeffrey Gundlach, což je další vlivná postava z Wall Streetu. "Viděl jsem, že trh jde dolů jako šílený, a já osobně věřím, že Trump není pro trh nezbytně špatný; tak jsem šel domů a koupil v noci na trhu velké množství akcií," řekl Icahn v rozhovoru na televizní stanici CNBC.

Šok z vlastní blbosti
To jen dokazuje, že investoři na burzách jsou prostě normální tvorové, jaké potkáte v každé tramvaji a trolejbusu v Liberci,  Mostě,  v Ústí nad Labem či Pardubicích. Kdo má žok peněz a zdravý rozum spočítá si bleskově, že v povolební hysterii banda blbejch děsně inteligentních a informačně nabušených osob způsobí oslabení ceny akcií. Ten, kdo není blb, bude nakupovat, a nakupuje, a nakoupil.

V den nanebevstoupení Trumpa I. jsem si početl: Akciové trhy reagovaly zpočátku na Trumpovo zvolení prudkými propady, protože všeobecně se čekalo vítězství jeho soupeřky Hillary Clintonové. Během dne se ale burzy stabilizovaly a americké akcie nyní výrazně posilují. Dne 9.11., kdy jsem toto četl, a jsem kromě toho kolem 21.50 hod. poslouchal osobu Petr Koblic ve figuře ředitele Burzy cenných papírů v Praze, který říkal rozkošně, že to je tím, že lidé na burze sledují prognózy, tedy kecy novinářů a podobných invalidních věštců.


Archetypální smutek knížete Babiše  
Na expres.cz,  8.11. L.P. 2016,  byl článek, komentář Adreje Babiše: „Proč Trump prohraje? Je za tím tlak médií, neziskovek a korporací“. Text  byl doslova archetypálně depresivní: „Je to typické pro politiky z tradičních stran: nadávat vždycky někomu jinému za to, co sami svojí neschopností způsobili. Teď nadávají Donaldu Trumpovi, že prý nemá žádný program a je jen populista, rasista nebo xenofob, když lidem říká, co mnozí chtějí slyšet…Většina novinářů pořád nechápe, že lidé mají skutečný strach z houfné a neřízené migrace ze španělsky mluvících, nebo v našem případě z muslimských, zemí, mají strach z islámského terorismu, který už zachvátil i sousední a dlouho pokojné Německo. I proto většina z nich Trumpa automaticky odepsala už před rokem, když vyhlásil svoji kandidaturu. A teď se diví znovu, když má najednou reálnou šanci stát se americkým prezidentem…Trump prohraje, protože blok politiků, médií, nevládních organizací a korporací, stojících proti němu, je až moc silný a americká společnost bude tak ještě více rozdělená, než se v současnosti mohlo zdát.“

Velmi depresivní Babišův text ukazuje frustraci z mediální módy. Také mám pocit, že pokud nebudete liberálním optimistou, skončíte v koncentráku v Osvětimi. Nic než optimismus se nepřipouští. A Jak známe z Žertu Milana Kundery: „Optimismus je opium lidstva. Zdravý duch páchne blbostí!“

Osobně mi bylo globální šumák, který ze dvou kašpárků v post indiánské Americe vyhraje prezidiální volby. Měl jsem pocit, že Clintonová je mimořádně falešná a proradná a Trump mimořádně nespolehlivý a nekoncepčně koncepční. Oba v sobě měli děsivé kouzlo šílenců stojících s pochodní v ruce před skladem se střelným prachem. To jsem psal v okamžiku, kdy už jsem věděl, že novým nejvyšším americkým post-indiánským úředníkem je Trump.

Proč takový pocit?
Protože Clintonová je nositelkou módního televizně liberálního pseudoaktivismu a pseudohumanismu, který se prostě nosí. Byť je za tím zbrojní lobby a fet korporací. Trump je buran bouchající v hospodě zvané Amerika do stolu a říká: Kurva takhle ne!,  a sám má plnou hlavu prachů.

Clintonovský pozitivní mikroaltruismus vypadá lépe, zdá se, že člověk fetující tuto pozitivní pózu je o dvě a půl deka lepší než nositel sprosté skepse (nadávání) a trumpovské mobilizace.

Jenže, lidé cítí, že nepotřebují lidi jako je Šabatová a Dienstbier, kteří mají hysterickou pseudohumanistickou agendu.  Je to důsledek populismu? Nějak se nepracuje s fakty, že život je těžkým, protože lidí jsou (koncepčně) a jak říká Vojtěch Dyk  „permanentní svině“.

Meditační odbočka
V post-moderním světě (jak dnešku říkají post-debilní intelektuálové) vítězství post-indiána Trumpa neznamená prakticky nic zvláštního. Hlavní rozdíl byl ve stylu předstírání. Clintonová se chovala stejně hloupě jako u nás Šabatová nebo Dienstbier,  anebo Sobotka, jako premiér a podobní exoti. Předstírali demokracii, lidská práva a další virtuální nesmysly. Přitom se lidé bojí vyhazovu z práce a podobně jako za komoušů, i dnes říkají jenom něco a někde a někdy, právě proto, aby neměli problémy.

Na otázku komu fandím v USA volebním kolotoči jsem říkal: Koho volit – krávu nebo vola? Ať ona nebo on, vůbec nezáleží na tom, co říkají při prezidentských volbách.

Trump hovořil o tzv. nekorektních tématech, nezabýval se sluníčkářskými kecy. Z hlediska zahraniční politiky Rusko není větším nebezpečím než Čína, lidé z islámských zemí jsou zdrojem nebezpečí kvůli fanatismu svých vůdců. V obecné rovině má Trump I. pravdu, že nepředstírá to, co mluvčí Pentagonu soudružka Clintonová.

Trump v Bílém domě se bude chovat podobně jako Obama,  čili více méně jako kterýkoliv jiný prezident. Korekce současné politiky budou mírné. „Rozumní“ komentátoři říkali v den vyhlášení výsledků voleb, že nevíme jaká bude Trumpova další politika. Mají pravdu. A nedivme se, pokud nebude nijak převratná, jak sliboval v době předvolební žvatlavosti.


Slovní primitivismus
Velmi nás pobavila  slova: „Iracionální Trump nejen že profituje z Putina, WikiLeaks, FBI a agresivního sexismu. Profituje též z rozdělení společnosti, která pomáhal vytvořit. Je perpetuem mobile poháněným nenávistí.“ Proč zoufalec, který to napsal, ještě do výčtu nepřidal Červenou karkulku? Sám vytvořil iracionální výkřik.

Jak se nebát pseudo humanistů, když zešíleli?
Viz co napsal o Gruzii v nějakých novinách jejich šéfredaktor Palata: „Místo toho, aby Washington tvrdě odpověděl na ruskou invazi do Gruzie v létě roku 2008, zahájila Clintonová novou éru oteplení.“

Pan Palata by si mohl nalistovat, že podle expertní komise Evropské unie konflikt zahájila ze 7. na 8. srpen 2008 Gruzie bombardováním Cchinvali, hlavního města Jižní Osetie, a postupem vojska do Jižní Osetie. Ruská armáda nakonec Gruzínce zatlačila zpět.
 
Letos v únoru člověk, který se snaží být nestranný, generál Antonín Rašek, uvedl, že Jižní Osetie byla jedním Gruzíncem čili Stalinovým rozhodnutím roku 1926 přičleněna ke Gruzii, a uvedl, že na Krymu  proběhla podobným rozhodnutím Nikity Chruščova z roku 1954 akce,  kdy Krym administrativním rozhodnutím daroval Ukrajině. Čili dva regiony byly předány dvěma správním celkům, se kterými neměly nic společného. Proto se Jižní Oseti trhla a Krym si vzalo zpět Rusko. Nezapomeňme, v zahraničí politice poznáme blbce podle toho co bude říkat o Jižní Osetii.

Primitivismus pseudohumanistů je aktuální mutací toho, čemu jsme si zvykli říkat fašismus. Stejně jako říkáme, že „turecký fašismus“ prezidenta Erdogana je jen další mutací. Typickým představitelem nové generace „českých fašistů“ by pak musel být předseda Strany zelených Matěj Stropnický, pokud je pravda, že napsal na sociální síti Facebook:  „Vítězství Trumpa je zoufalý pokus o návrat nadvlády bílého muže ve světě, který již bílým mužům nepatří. Je to dávno úplně stejně i svět bílých žen a také svět mužů a žen jiné pleti, jiných vyznání, jiných kultur. Trump svůj svět včerejška, s jehož hluboce minulým programem kandidoval, nedokáže vrátit.“

Jak může tak mladý člověk, možná jen mladistvě vyhlížející, mít tak bigotně omezené představy? Není náhodou Trump apoštolem pozítřejší reality? Není vizionářem toho, že to teprve „bude hustý“?!

Svět, v němž žijeme, je stejně primitivní jako ve středověku nebo starověku. Výbuch agresivní iracionality lidí jako je Erdogan nebo Stropnický, se zdá být šílený. V takovém světě neexistuje budoucnost. Jenom bolest hlavy.

František Roček