Svátek má: Petra

Komentáře

Makroekonomická mozaika

Prosincová hladina spotřebitelských cen dosáhla po téměř čtyřech letech úrovně svého dvouprocentního meziročního růstu. Tím se meziroční inflace oproti předchozímu měsíci zvýšila o 0,5 procentního bodu.

Meziměsíční nárůst hladiny spotřebitelských cen dosáhl 0,3 %. Za celý rok 2016 činila pak průměrná míra inflace 0,7 %; přestože toto číslo je stále velmi nízké, jedná se o největší průměrnou míru inflace za předchozí tři roky.

Na tuto zprávu jistě netrpělivě čekala ČNB v kontextu svého úmyslu v letošním roce opustit politiku kursového závazku. Na straně druhé se však lze domnívat, že samotný prosincový vývoj nebude postačovat k tomu, aby toto rozhodnutí učinila naše centrální měnová autorita v nejbližší době (přestože lze souhlasit s názorem, že ohledně časování exitu jsme již nyní s ohledem na fundamentální podmínky české ekonomiky „pár minut po dvanácté“.

Cenový vývoj byl zásadně ovlivněn nákladovými faktory, jež se projevily zvláště v případě potravin (například zeleniny) během relativně krátkého období a též dlouhodobějším kontinuálním nárůstem cen pohonných hmot. Zvýšená spotřebitelská poptávka ovlivnila především vývoj cen stravování a ubytování, přesto však poptávkové tlaky na cenový růst zůstávají spíše slabé a nepřesvědčivé.

Přestože míra nezaměstnanosti v prosinci mírně poskočila vzhůru a z hladiny těsně pod 5 % vystoupala na hodnotu 5,2 %, což Českou republiku stále řadí do skupiny zemí s absolutně nejnižší mírou nezaměstnanosti v EU (kde harmonizovaná míra odpovídá hodnotě přibližně 3,8 %). Na samém konci letošního roku bylo v České republice téměř 382 tisíc nezaměstnaných a volných pracovních míst zůstalo neobsazených v počtu 132,5 tisíce. Tato čísla stále svědčí o strukturální poruše, které tuzemský pracovní trh čelí, které jsou však výrazně méně hluboké než v drtivé většině ostatních zemí EU.

Rozumný, ale viditelný mzdový nárůst i v nadcházejícím období může znamenat dodatečný motiv pro zapojení se nynějších nezaměstnaných na pracovní trh, přesto však další řádovou redukci již zřejmě očekávat nelze. Příznivější výsledek obsazení volných pracovních míst závisí zásadně na orientaci a kvalitě vzdělávacího procesu, jehož změny není reálné uskutečnit v krátkém období.

Petr Zahradník