Svátek má: Michal

Politika

Velikost textu:

Adam: Kurzarbeit je nový systém ždímání obyvatelstva

Adam: Kurzarbeit je nový systém ždímání obyvatelstva

Zavedení kurzarbeitu povede nepochybně „žádoucím“ směrem, ať už je úprava pro naši kolonii jakkoli modifikovaná a bude rozfázovaná na kolikchceme etap.

Vojtěch Adam, poslanec PSP (KSČM)
5.listopad 2014 - 23:01

Konečným cílem není záchranný systém ve prospěch národa, ale nový systém ždímání obyvatelstva, na jehož bedra se mají přenést důsledky krizí způsobených elitami, komentuje rozhodnutí vlády o kurzarbeitu Vojtěch Adam, poslanec  PS PČR za KSČM.

Kurzarbeit macht frei!

Česká republika, jako každá správná kolonie, přebírá vzory vládnoucích zemí. V souladu se slovníkovým výkladem pojmu, kolonie zdomácňuje cizí recepty, které však nejsou výhodné pro ni, ale pro vládnoucí (zahraniční) elitu. Poslední ukázkou z nepřeberného množství příkladů z naší dnes jíž téměř přesně 25 leté protektorátní historie je zavedení kurzarbeitu.

Kurzarbeit neboli práce na zkrácený úvazek je již stolet starý vynález, který k nám v nynější podobě přichází z Německa. Vládní koalice jeho masivnější využití schválila 3. 11. a poněkud jej navrhuje modifikovat na české poměry, ale to není důležité. Jde o samotný jeho princip. Čeští politici a média sborově mluví v době protiruských sankcí o zavedení záchranného systému, kdy stát může podržet firmy bez zakázek a může proplácet část mzdy zaměstnancům místo firem. Ušetří tím totiž značnou část výdajů, které by jinak musel vyplatit v rámci podpor v nezaměstnanosti. Zní to jako fajn nápad.

Zkušenosti z Německa ale mluví o něčem docela jiném. Kurzarbeit byl v Německu rozšířen v rámci protikrizových opatření v nejhorším období bankovní krize 2008 - 2009 a dále. Ve skutečnosti nešlo o udržení konkrétních pracovníků, ale pracovních míst. Což je podstatný rozdíl.

Dotace v rámci programu Kurzarbeit mají jako hlavní cíl udržet statistiku nezaměstnanosti na únosné úrovni a snížit náklady práce. A tak se používá takový „malý trik“: Oficiálně se zkrátí původnímu zaměstnanci pracovní týden a jeho mzda (případně se prostě vyhodí). Tím se sníží náklady zaměstnavatele.

Co už ale naše veřejnost neví je, že na zbytek neodpracované pracovní doby (nebo na celou) se najme jiný pracovník/ci. Toho dodá německý úřad práce z registru nezaměstnaných – nebo s ním spolupracující agentura. Mzdu toho zaměstnance proplácí stát a kupuje si tím tak nižší statistiku nezaměstnanosti. Tento najmutý, často agenturní, nekvalifikovaný pracovník je navíc samozřejmě podstatně levnější než kvalifikovaný zaměstnanec pracující na klasickou pracovní smlouvu.

Nejedná se tedy v principu o zkrácenou pracovní dobu, ale o sdílenou pracovní dobu. A také o čistokrevnou prekarizaci zaměstnanců. V některých německých městech například takto pracovalo v době krize pět agenturních servírek na jednu standardní kavlifikovanou pracovní pozici. A také sdílely jednu nemocenskou. Ta se totiž v Německu podle stejného zákona o zaměstnanosti také dělí!

Kolik si asi těchto pět servírek přinese domů po výplatě? A jestlipak si troufnou být někdy nemocné? Kolikpak si zaplatily ze svých daní na to, aby je jejich stát plánovaně udržoval v chudobě? Takto má vypadat další krok k vytoužené „flexibilitě trhu práce“?

Svět získá v důsledku takové politiky zaměstnanosti krásný nový nátěr: Banksteři jej uvrhli do krachu, ale (německá) ekonomika šlape jako hodinky. Alespoň podle statistik. Jen my komunisté tomu řikáme vykořisťování chudých ve prospěch bohatých. Masa pracujících si ukázněně přerozdělí ztráty, které nasekali nepostižitelní manažeři. Takový konec má pohádka o odpovědnosti v kapitalismu...

O to nepochopitelnější je fakt, že o zavedení kurzarbeitu u nás žádaly již před několika lety odborové svazy. I nyní, po té, co návrh na rozšíření kurzarbeitu schválila naše vláda, jsou odboráři spokojeni, dokonce vládu chválí a jásají jako domorodci, kterým přivezli korálky a zrcátka...dodává v komentáři Vojtěch Adam.

Nezaměstnanost zůstává v EU na maximech

Jaké jsou parametry kurzabeitru schválené vládou?

Vláda  projednala situační zprávu k zavedení nového nástroje aktivní politiky zaměstnanosti - Příspěvek v době částečné nezaměstnanosti, tzv. kurzarbeit. Současně uložila ministryni práce a sociálních věcí připravit návrh právní úpravy příspěvku v době částečné nezaměstnanosti do 30. listopadu. Pracovník měl jako dosud dostávat 60 procent výdělku. Tuto variantu odmítly odbory. Podle nich by na ní vydělaly jen firmy, ne zaměstnanci. Odboráři přišli se dvěma návrhy.

„První je, že k 60 procentům, které by normálně zaměstnavatel měl platit, tak ať těch 20 procent, které by měl přispívat stát, dá prostřednictvím zaměstnavatele přímo zaměstnanci. To je ta mírnější varianta. Ta ještě lepší je, kdyby zaměstnanci dostali 90 procent průměrného výdělku s tím, že by se rovným dílem podělili zaměstnavatel a stát,“ vysvětlil předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula.

Vláda  nakonec schválila kompromisní parametry kurzarbeitu, čili zkrácené pracovní doby pro firmy v tísni. Příspěvek bude možné poskytovat zaměstnavatelům v případě, kdy nemohou zaměstnancům přidělovat práci v rozsahu 20 – 40 % stanovené týdenní pracovní doby z důvodu hospodářských potíží způsobených externími ekonomickými faktory nebo živelních událostí. Zaměstnavatel by po dobu výpadku výroby vyplácel zaměstnancům náhradu mzdy ve výši 70 % průměrného výdělku. Výše příspěvku ze strany státu by činila 20 % průměrného výdělku měsíčně na jednoho zaměstnance.

(rp,prvnizpravy.cz,esondy.cz,foto:arch.)


Nechcete zmeškat důležité zprávy? Přihlašte se k jejich odběru: