Svátek má: Jonáš

Zprávy

Velikost textu:

Ministerstvo vysvětluje, jak je to s novelou branného zákona

Ministerstvo vysvětluje, jak je to s novelou branného zákona

"Novela branného zákona je pouze pojistkou pro případ hrozícího nebezpečí, v běžném mírovém stavu se nic nezmění," píše se ve zprávě uvedené na ministerském webu. Není to pravda, že by resort obrany chystal znovu zavést pravidelné povinné odvody.

Ministr Martin Stropnický sleduje pochodující čestnou stráž se státní vlajkou
18.červen 2014 - 16:07

Jde pouze o pojistku, jak zajistit obranu země v případě reálného nebezpečí. V běžném mírovém stavu se s pravidelnými odvody nepočítá.

Předně je třeba zdůraznit, že branná povinnost státních občanů České republiky po vytvoření profesionální armády z našeho právního řádu nevymizela a nadále trvá. Branný zákon z roku 2004 s ní nadále počítá a vztahuje se na všechny občany ve věku 18-60 let. I na ženy, a to zejména z genderových důvodů, zákon totiž aplikuje princip rovných příležitostí mužů a žen.

„Podle dosavadní právní úpravy je doplňování armády možné až ve chvíli, kdy vláda vyhlásí tzv. stav ohrožení státu. První odvedení občané by ale byli k dispozici až za cca 72 dnů a následně by musel proběhnout ještě jejich výcvik, což je v případě reálné hrozby příliš dlouhá doba. Proto novela branného zákona, kterou předloží vláda z podnětu MO do Parlamentu na podzim letošního roku, obsahuje možnost zahájit na základě nařízení vlády odvodní řízení ještě před vyhlášením stavu ohrožení státu. K tomuto kroku by se přikročilo v případě, že bude mít vláda indicie o reálném nebezpečí. Novela má umožnit v případě nutnosti především nábor civilních specialistů, kteří v řadách armády chybí,“ shrnul hlavní důvody novely branného zákona ministr obrany Martin Stropnický.

Stropnický, vojáci a šéfové obranného průmyslu na Žofíně

V žádném případě nejde o znovuzavedení pravidelných povinných odvodů a už vůbec ne o obnovení základní vojenské služby. Jde o posílení možností státu reagovat včas na krizové situace vojenského charakteru. Česká republika se přijetím novely připojí k řadě evropských států, kde je již tato praxe běžná.
 
SLOVNÍČEK POJMŮ

Branná povinnost je povinnost občana plnit úkoly ozbrojených sil České republiky. Zahrnuje povinnost občana podrobit se odvodnímu řízení a plnit další povinnosti stanovené branným zákonem. Branná povinnost vzniká občanovi dnem následujícím po dni, v němž dosáhne věku 18 let, a zaniká dnem dosažení věku 60 let, nebo i dříve, z důvodů uvedených v branném zákoně.

Odvodní řízení je správní řízení, při kterém odvodní komise rozhoduje o schopnosti nebo neschopnosti občana vykonávat vojenskou činnou službu. Občan je povinen při odvodním řízení podrobit se lékařské prohlídce, popř. dalším odborným vyšetřením.

Novela branného zákona nadále počítá s tím, že těhotná žena, a žena, ale i osamělý muž, kteří pečují o dítě ve věku do 15 let, se k odvodnímu řízení, k výkonu mimořádné služby nebo povinnému vojenskému cvičení nepovolávají.

Voják v činné službě je příslušník ozbrojených sil, tj. voják z povolání, nebo voják v záloze na vojenském cvičení.

Voják v záloze je občan, který absolvoval odvodní řízení a byl uznán schopným vykonávat vojenskou činnou službu.

(ps, foto: Petr Skála)


Nechcete zmeškat důležité zprávy? Přihlašte se k jejich odběru: