Svátek má: Igor

Politika

Velikost textu:

Prof. Krejčí: Datum „nula“ ukrajinské krize není Krym, ale Majdan!

Prof. Krejčí: Datum „nula“ ukrajinské krize není Krym, ale Majdan!

Vládní krize a rezignace vlády Arsenije Jaceňuka byla provedena s plným vědomím Spojených států, říká profesor Oskar Krejčí v rozhovoru pro Prvnizpravy.cz.

Oskar Krejčí, profesor a politolog
30.červenec 2014 - 23:01

Minulý týden padla vláda, která vzešla z Majdanu, když premiér Arsenij Jaceňuk před Národní radou (parlamentem) Ukrajiny odůvodnil svoji rezignaci odmítnutím ekonomických zákonů, které měly napomoci válečnému tažení ekonomicky se hroutící země. Ovšem ještě předtím vládní koalici opustily strany Udar a Svoboda a v kabinetě zůstala jen Jaceňukova Vlast a několik menších skupin z parlamentu.

„Především si prezident Petro Porošenko potřebuje uvolnit ruce. To znamená zbavit se přítěže k níž patří v prezidentských volbách poražená Tymošenková s její Vlastí. To je možné jen tehdy, když se znovu přepočítají hlasy veřejnosti. Opora Jaceňukově a Tymošenkovové Vlasti se pohybovala ve volbách okolo pod 15 procent a je velmi nepravděpodobné, že by v parlamentu mohla obsadit dosavadní pozice, včetně těch, které mají ve vládě,“ řekl politolog Oskar Krejčí pro Prvnizpravy.cz.

Spory uvnitř nové politické elity Ukrajiny

Navíc si Porošenko přeje volby uspořádat dříve, než se zformuje nějaká politická struktura na jihovýchodě Ukrajiny, míní profesor. „Potřebuje volby v době, kdy se jihovýchod nebude chtít těchto voleb zúčastnit,“ zdůraznil. Oproti tomu si strana Vlast naopak přeje oddálit volby co nejvíce.

Dalším důvodem pádu vlády (která ale bude fungovat do nových voleb v demisi), jsou spory uvnitř nové politické elity a „nikoliv ekonomickými problémy“, sdělil Krejčí.

Právě odchod Udaru dává do souvislosti s tím, že strana exboxera Vitalije Klička je „v podstatě základem pozice prezidenta Porošenka a on byl jejich kandidátem“. Postup strany Svoboda, která  je často obviňována z kryptofašismu, je podle politologa poněkud překvapivý, neboť by měla být spíše na straně Jaceňuka. Podle politologa evidentně jde o nějakou specifickou taktiku, protože i Svoboda v prezidentských volbách propadla. „Jde o účelová propojení nejrůznějších oligarchů,“ poznamenal profesor Krejčí.

Vytlačení bývalých členů Janukovyčovy Strany regionů a komunistů z parlamentu byly hlavní myšlenky Jaceňuka, ale ten byl, podle Krejčího, zjevně zaskočen postupem Udaru a Svobody. Nicméně platí, že i nadále se budou snažit rozbít strukturu ukrajinských komunistů, protože dne představuje jedinou opozici na Ukrajině, dovozuje Krejčí s tím, že v srpnu má proběhnout soud vedoucí k zákazu komunistické strany. Straně regionů nedává politolog, vzhledem k její krizi, téměř žádnou šanci ve volbách.

Svoboda médií?

Podle něj představitelé uvedených vládních skupin, podle informací už z dob, kdy média ještě jakž takž pracovala volněji, byli „denně pečení vaření na americkém velvyslanectví“ a proto se domnívá, že i vládní krize byl s plným vědomím Spojených států.

Zbořil: Západ přestal mluvit o svobodě, chce jen trestat Putina


Upozornil však, že veřejnost i odborníci jsou odkázáni pouze na velmi úzké informační toky. „Na Ukrajině je dnes zakázána ruská televize, ruské filmy – to znamená, že zakazování opozičních stran a opozičních médií je už jen koloritní nutnost. Odehrává se to ale pod dozorem západních mocností, která tak hájí lidská práva a demokracii. Je to samozřejmě velice nebezpečné,“ zdůraznil politolog.

Mainstreamová média jsou v rukou hlavně Spojených státu a zemí EU. „Ale viděl někdo třeba záběry utečenců z Ukrajiny do Ruska. Viděl někdo raněné ukrajinské vojáky, kteří odcházejí se léčit do Ruska a vracející se z Ruska na Ukrajinu? Dovede si někdo představit takovou válku? To jsou věci, které Západ rozčilují,“ poznamenal.

Datum „nula“ ukrajinské krize začal na Majdanu

Na poznámku, zda zemi před bankrotem přece jen neničí financování války na východě, Krejčí uvedl, že ekonomika a financování války nemusí být vždy totožné. „Války se dají financovat na dluh. Ukázala to vietnamská válka. Proč by se takto nemohla vést válka na Ukrajině? Dodávat zbraně je samozřejmě snažší, než dodávat nějaké výrobní technologie nebo odebírat zboží. A pokud má nějaké komodity Západ nadbytek, tak jsou to samozřejmě zbraně, a jestli někde budou lidé hladovět je ve válce druhotná záležitost,“ konstatoval profesor Krejčí.

Profesora Krejčího ale také nadzvihuje teze, že je třeba uplatnit sankce, protože Rusko zasahuje do Ukrajiny. Odmítl přitom tvrzení, že krize na Ukrajině začala ruským obsazením Krymu. “Celá krize začala tím, když se Západ se začal vměšovat do ukrajinských záležitostí. Datum nula začal před přípravou listopadového summitu EU-Ukrajina v Litvě. Majdan začal před tímto summitem, a už tehdy jezdili západní politici včetně českého ministra zahraničí na Majdan podporovat manifestanty. To je datum nula,“ zdůraznil Krejčí.

(Jiří Kouda, foto: pl)


Nechcete zmeškat důležité zprávy? Přihlašte se k jejich odběru: