Svátek má: Viola

Zprávy

Velikost textu:

Bašta: Volnost, rovnost, bratrství a migranti

Bašta: Volnost, rovnost, bratrství a migranti

Budeme-li v historii Evropy hledat ideje, které z ní v průběhu 19. a počátku 20. století vytvořily nejúspěšnější kontinent a pána celého světa, musíme se vrátit základnímu heslu Velké francouzské revoluce.

Jaroslav Bašta
12.říjen 2015 - 01:03

To přejali nakonec všichni, včetně těch, kdo proti těmto myšlenkám zuřivě bojovali. Idea rovnosti se prosazovala nejobtížněji a nejdéle (stačí se podívat na historii zápasů o všeobecné rovné hlasovací právo). Bratrství bylo od samého počátku takovou popelkou. Hodně se o něm mluvilo, jen občas se halasně deklamovaná solidarita projevila v životě i politice. Svoboda ve všech svých podobách vždy byla siamským dvojčetem rovnosti občanů před zákonem i státní mocí. Píše v komentáři pro Prvnizpravy.cz Jaroslav Bašta.

Ve druhé polovině dvacátého století Evropa sice ztratila své dominantní politické postavení, nicméně zůstala nejbohatším kontinentem a nejoblíbenějším koníčkem jejích intelektuálních elit se stala emancipace všech, o nichž se domnívaly, že jsou utlačovaní. Nejprve šlo o ženy, takže feminismus se stal významným prvkem evropské politiky. Pak došlo na ochranu práv menšin, národnostních, náboženských, sexuálních. Byl vybudován velkorysý sociální systém, který dokáže pomoci všem, kdo se dostane do obtížné životní situace.

V době přílivu významného množství ekonomických migrantů před téměř čtyřiceti lety politiky ve Velké Británii, Francii a Německu napadlo, že jim prostřednictvím sociálního státu pomohou. Dlužno poznamenat, že se nikdy nezeptali svých vlastních občanů, zda s tím souhlasí. Důsledkem byl prudký nárůst rasistických nálad a hnutí ve všech těchto zemích. A ukázalo se, že integrace muslimů do evropské společnosti se nedařila a nedaří. Vznikla ghetta velmi specifického typu. Na jedné straně jde o čtvrti plné zločinu a bídy (no go zones), na druhé straně však mají své duchovní a organizační jádro – mešitu a její kazatele. Část z nich vychovává již druhou mladou generaci v nenávisti k Západu a k hostitelské zemi zvláště. Plody jejich působení jsou mladí odhodlaní muži bojující pod černým praporem Islámského státu.

Proto naprosto nechápu současnou politiku Evropské unie a Německa zvláště. Čtyřicet let neúspěšných pokusů o integraci by mohlo stačit k poznání, že zvýhodňování migrantů na úkor domácího obyvatelstva (tedy porušování základní evropské hodnoty – rovnosti občanů) povede ke krizi a možná i zániku naší civilizace. Ty statisíce a miliony odhodlaných mladých mužů sice ve své většině postrádají téměř vše, co je důležité pro integraci do kulturně odlišného prostředí. Neznají jazyk,většinou jim chybí vzdělání, zkušenosti, pracovní návyky. Proto chtějí ke svým – do malého kousku své země v Německu, Švédsku a jinde.

Zato mají vše, co jim pomůže v delším horizontu islamizovat Evropu: jsou mladí a zvyklí poslouchat své náboženské autority. Mají víru, která je zároveň přesným návodem, jak žít. Cítí se být nám bezvěrcům a jinověrcům nadřazeni, proto očekávají, že jim ve všem vyjdeme vstříc. A vlastní ještě jednu devizu, kterou Evropané ve své většině nepovažují za důležitou – základní jednotku lidství, rodinu. A hodně dětí. Proto je třeba každého mladého příchozího vynásobit alespoň šesti, abychom došli k reálným počtům.

Zkušenosti z Dánska ukazují, že přistěhovalci sice tvoří jen 5% obyvatelstva, čerpají však 40% sociálních výdajů. Proto je třeba počítat s kolapsem sociálního státu. O tom jak rychle se to stane, rozhodne výsledný počet nových zájemců o jeho služby.

Bašta: Kvóty mají donutit státy Visegrádu k poslušnosti

Z tohoto úhlu pohledu vidím ještě jedno výrazné bezpečnostní riziko, kterým je velmi negativní reakce těch, jichž se nikdy nikdo neptal, zda s podobným vývojem souhlasí – občanů zemí EU. Není náhoda, že Evropa se znovu štěpí podél bývalé Železné opony (nejen vzdor V4 proti kvótám, ale také hnutí Pegida na východě Německa). Evidentně jsme citlivější na prvky totalitarismu v rozhodování i chování. Současná migrační krize překreslí politickou mapu ve všech členských zemích a možná i podobu Evropské unie. Rozpad opravdu není vyloučen, když nefunguje ani bratrství ani rovnost, a svobodu už dávno zakopli v Bruselu někam do kouta.

(rp,prvnizpravy.cz,foto:arch.)


Nechcete zmeškat důležité zprávy? Přihlašte se k jejich odběru: