Svátek má: Bořivoj

Politika

Velikost textu:

NYT: Liberální světový řád popraskal, ale není zlomený

NYT: Liberální světový řád popraskal, ale není zlomený

Do konce roku 2015 začalo být jasné, že u občanů západních zemí je poptávka po radikální ideologii, což ukázaly výsledky voleb v mnoha zemích.

Ilustrační foto
28.prosinec 2015 - 22:03

New York Times uklidňuje: liberálně demokratický kapitalismus se ve světě stále ještě drží, ale nacionalistické tendence staly varovným budíčkem pro vládce.

Posledních pětadvacet let byl svět ovládán liberálně demokratickým kapitalismem, píší New York Times. A i když to nebylo perfektní a ne každý s ním souhlasil, jeho postavení se zdálo být dostatečně stabilní. Bylo těžké si představit, že se tento systém může zhroutit, a ještě hůř, které mohou přijít jiné a nahradit ho, uvedl autor Ross Douthat.

Když praskly „bubliny", kdy došlo k útokům z 11. září, začala válka v Iráku a finanční krize, mnozí byli překvapeni nad konsolidací a konsensem, který převažoval v západní společnosti. Ve světě se v té době neukázala žádná nová ideologie, která by nabídla alternativu k liberalismu, jako fašismus a marxismus svého času. „A žádný vnější nepřítel, ať už Putin, islamisti nebo Čína, nedokázali nabídnout lepší způsob vývoje, než je ten náš".
 
Nicméně, do konce roku 2015 se situace změnila, pokračuje autor, a poprvé „se letošním tématem stala zranitelnost liberálního světového řádu, nikoliv jeho odolnost". To se projevuje zejména v evropském prostoru, kde centristické strany tradičně byly úspěšné a porážely ta hnutí, která ohrožovala sen o sjednocení kontinentu. A teď, na okraji Evropské unie - v Řecku, Maďarsku a Polsku – se takovým vítězstvím chlubit již nemohou. Kromě toho, v roce 2015 začaly hlavní strany ztrácet na nacionalisty ve Velké Británii, Francii, Španělsku a Švédsku.
 
„Extremní" strany začaly vítězit v Evropě částečně proto, že centrum ukázalo svou slabost, tvrdí autor. Jako příklad cituje rozhodnutí Angely Merkelové k otevření hranic pro uprchlíky z Blízkého východu, které získalo chválu globalistů, ale přispělo k růstu trendů, které ohrožují evropský liberalismus. Islámský stát  pravděpodobně padne, ale náborem vojáků ze západních zemí vytvořil nové schéma konfrontace modernosti. A svojí mocenskou politikou v bývalých sovětských republikách a na Blízkém východě Putin jen oslabil obraz Pax Americana.

Princetonská univerzita: V USA není žádná demokracie! 


Co se týče Spojených států, když nepočítáme Donalda Trumpa, je hlavní politickou události roku lze považovat vznik „nové levice". A Trump sám se svým stylem chování, nacionalismem evropského střihu a autoritářstvím ukazuje, že mu jednou voliči dají svůj voliči, což opravdu, a průzkumy veřejného mínění to dosvědčují, ukazuje na slábnoucí víru lidí v demokracii.
 
Přesto autor věří, že Trump nebude kandidátem za republikány, a Jeremy Corbin a Marine Le Pen nebudou lídry svých zemí, Švédsko se nestane fašistickou zemí, a EU se nerozpadne. A verze, že Evropa bude islámskou říší či stalinistickým státem, patří spíše k beletrii, než ke skutečné budoucností.
 
Liberalismus, samozřejmě, ještě nějakou dobu bude žít, ale poprvé po mnoha letech by se měl Západ obávat, dodaly New York Times.

Škoda jen, že autor článku v New York Times, nevzal v úvahu samotnou podstatu, tedy příčinu ústupu liberálního kapitalismu ze scény a oslabení demokracie. Musel by totiž připustit, že v jeho podstatě se utrhly ze řetězu síly, které udělaly z kapitalismu "světové kasino", kde se miliardy vydělávají bez práce, kde se bohatství koncentruje toliko do rukou několika málo procent lidí, zatímco zbytek bojuje za přežití.

Musel by připustit, že demokracie má vyprázdněnou podobu "zakoupených" žetonů, přičemž se jejich majitelé (vítězové a prohrávající) střídají jako šátek u krku bez velkých změn pro většinu voličů. Ztráta důvěry v demokracii je pak přímo úměrná hromaděním prostředků na jedné straně na úkor této většiny. Navíc stále se zvyšující restrikce (jako např. vlastenecký zákon ve Spojených státech) snižují sociální a občanská práva natolik, že je velmi obtížné o liberálním kapitalismu a "jeho" demokracii nepochybovat. A to nelze jen pominout slovy, že "nebyl perfektní a ne každý s ním souhlasil".

A Pax Americana? O tom snad ani není třeba, po tom moři krve a zničených státech, v nichž se následně rodí ten nejbrutálnější terorismus, mluvit. A ten má také patřit k liberálnímu kapitalismu?

(kou, prvnizpravy.cz, nytimes.com, foto: arch.)


Nechcete zmeškat důležité zprávy? Přihlašte se k jejich odběru: