Svátek má: Marta

Politika

Velikost textu:

Zbořil: Západ přestal mluvit o svobodě, chce jen trestat Putina

Zbořil: Západ přestal mluvit o svobodě, chce jen trestat Putina

Ukrajina dnes připomíná dobu po Brest – litevském míru, kdy na Ukrajině loupili místní i přicházející ze Západu a Východu, říká politolog Zdeněk Zbořil v rozhovoru pro Prvnizpravy.cz.

Zdeněk Zbořil, politolog
26.červenec 2014 - 23:05

PZ: Je to na Ukrajině občanská válka nebo jen boj armády s tzv. separatisty? I prezident Miloš Zeman hovoří o občanské válce, ale česká politika a Západ jakoby přijímali agresivní tezi Kyjeva.

V této věci bych věřil spíše panu prezidentovi Zemanovi, než „zběsilým“ z Kyjeva  a mýtickému „Západu“. Kdo to vlastně je? Pár nedůvěryhodných politiků, žurnalistů ochotných psát pro kohokoli nebo političtí podnikatelé se svými ekonomickými zájmy? O občanech, kteří demonstrovali na začátku ukrajinské krize se nějak přestalo mluvit, jakmile za „oligarchu“ Jankuviče nastoupil „oligarcha“ Porošenko.

Situace mi připomíná  léta po uzavření Brest-litevského míru a za   občanské války (1918-1920). Jména jako Petljura, Hryhorjev, Machno, Skoropadski ale i Judenič, Mamontov, Wrangel, jsou dodnes symbolem chaosu,  rozvratu a bídy vyvolané první světovou válkou a následující válkou občanskou. Ukrajinu tehdy drancovali všichni, kdo si mysleli, že tam najdou nějaké „zdroje“. Loupili místní i přicházející ze Západu i z Východu.

Dnes se stačí podívat do Atlasu globalizace (vydává Le Monde diplomatique ve francouzštině a němčině) a nad mapami lidských a přírodních zdrojů rychle pochopíme, oč vlastně jde.

PZ: Jak se staví k humanitární krizi na jihovýchodě Ukrajiny Západ, Kyjev a svět? Desetitisíce lidí prchají do Ruska a statisíce jsou bez vody a elektřiny.

Reagují stejné jako vždy, když to není v jejich zájmu a „zájmu o zdroje“. O lidi, nebo dokonce o občany vlastní země, jde až na posledním místě. Ukrajinský prezident a předseda vlády jim říká “zmetci“ nebo „bastardi“. Západ už přestal mluvit o svobodě a chce jen „potrestat Putina“.

Zbořil: První světová válka jako boj proti terorismu

Asi si to někteří, zejména ve Velké Británii, pletou s policejní akcí někde v Indii, Barmě nebo Malajsku v 19.století. A také „humanitární akce“ jsou nějak podobné „humanitárnímu bombardování“.

PZ: Proč čeští lidskoprávní politici a aktivisté (slyšeli jsme jejich silný hlas kvůli Tibetu) nyní mlčí?

Protože to není v Tibetu, Bělorusku nebo tam, kde je možné získat za veřejně projevený sentiment nějakou odměnu. Materiální nebo morální – ta první je vítanější.

Ale neměli bychom jim křivdit. Když začínali demonstrace na Náměstí nezávislosti stáli statečně v prvních řadách. Když umírali první demonstranti, jejich hrdinství se začalo projevovat až doma, za pecí. Ale o příležitost nepřijdou.

Právě jsem se dozvěděl, že se několik ukrajinských občanů obrátilo prosebným dopisem na pana prezidenta Porošenka, který vyhlásil další mobilizaci, aby vyzval k příkladnému nastoupení vojenské služby všechny poslance ukrajinského parlamentu. Navíc prý budou mít po pádu vlády a před předčasnými volbami volno.

Tak snad i naši hrdinové přestanou jen mávat vlajkami a půjdou na Ukrajinu jako noví „kontrakčiki“. (druhá část rozhovoru vyjde zítra)

(Jiří Kouda, foto: arch.)



Nechcete zmeškat důležité zprávy? Přihlašte se k jejich odběru: