Svátek má: Julie

Zprávy

Velikost textu:

Minimální mzdu mají nižší v EU jen v Bulharsku, Rumunsku a Litvě

Minimální mzdu mají nižší v EU jen v Bulharsku, Rumunsku a Litvě

Zástupci odborů a zaměstnavatelů se na dnešním jednání tripartity dohodli s vládou na zvýšení minimální mzdy o 500 korun, tak aby od příštího roku činila 9000 korun.

Ilustrační foto
2.červen 2014 - 22:43

Minimální mzdu v Česku podle údajů ministerstva práce a sociálních věcí pobírá asi 100 000 lidí, tedy zhruba dvě procenta zaměstnanců.

„Jedná se o jeden ze závazků, který tato vláda dala občanům, a je potřeba si říci, že kvůli politice předchozích vlád tady byla minimální mzda několik let zmrazena. V současné době patříme k nejhorším zemím v Evropské unii, minimální mzda v rámci EU je nižší už jen v Bulharsku, Rumunsku a Litvě,“ uvedla po tripartitě na setkání s novináři ministryně práce Michaela Marksová (ČSSD).

Minimální mzda se zvedla  v srpnu 2013 o 500 korun na 8500 korun. Předtím se zvýšila naposledy v roce 2007. V koaliční dohodě se vládní strany zavázaly, že po projednání v tripartitě bude vláda postupně minimální mzdu zvyšovat, aby se přiblížila 40 procentům průměrné mzdy ve státě. Ta za loňský rok činila 25 128 korun. Dvěma pětinám tak odpovídá asi 10 000 korun. Podle podkladů ministerstva práce pro jednání tripartity by se měla minimální mzda ročně zvedat asi o 700 korun.

Tripartita bude  řešit zdravotnictví, ale i minimální mzdu

Smyslem minimální mzdy je, aby lidé pracující v nejhůře placených profesích měli důstojný život a motivaci k práci. Podle předsedy Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Josefa Středuly ale nadále existuje rozdíl v řádu tisíců korun mezi minimální mzdou a částkou, na kterou si lidé mohou přijít pomocí sociálních dávek a příspěvků na bydlení. „Přeji si, aby minimální mzda rostla, stále ještě nemá motivační charakter,“ řekl.

S navýšením minimální mzdy souhlasili i zástupci zaměstnavatelů. "Upozornili jsme ale, že v některých odvětvích s tím mohou být problémy," uvedl prezident Svazu průmyslu a dopravy Jaroslav Hanák. Zmínil odvětví sociálních služeb, obuvnický, textilní či kožedělný průmysl.

Zástupci zaměstnanců i zaměstnavatelů ocenili na jednání tripartity vládu za její nový přístup, kdy s nimi projednává rozpočet s velkým předstihem před jeho schvalováním. „Konečně po letech přišel ministr financí, který se nebojí mnoho měsíců dopředu debatovat se sociálními partnery,“ vyjádřil spokojenost Jaroslav Hanák.

(ps, foto: archív)