Svátek má: Bartoloměj

Politika

Velikost textu:

Analytik: Pobaltské země nejsou Putinovi k ničemu!

Analytik: Pobaltské země nejsou Putinovi k ničemu!

Vládami pobaltských zemí hlásaná „ruská hrozba" je přehnaná: ruské vedení, přes veškerou svou tvrdost, bylo vždy vedeno racionalitou, prostě nemá žádný důvod zahájit útok na Západ.

Vladimir Putin, prezident Ruské feferace
9.únor 2016 - 22:02

Uvedl to na stránkách The National Interest bývalý poradce amerického prezidenta Ronalda Reagana Doug Bandow. Ačkoliv se jedná o poměrně rozsáhlou stať, stojí za přečtení, neboť chladí hlavy v současné hysterii ohledně „ruské agrese“ v Pobaltí. Přičemž nelze Bandowa v žádném případě označit za nějakého sympatizanta Ruska nebo Putina.

Aby však bylo možné zcela eliminovat možnost takového konfliktu, neměly by Spojené státy posilovat své síly v tomto regionu, ale motivovat Evropany, aby aktivně přemýšleli o vlastní obraně, tvrdí Bandow.

Po skončení „studené války", byli mnozí přesvědčeni, že "historie skončila" a na Zemi konečně „nastal mír", a Evropa „bude i nadále svobodná a jednotná", píše Doug Bandow ve svém článku pro National Interest, expert americké analytické organizace Cato Institute. Události v posledních letech - zejména ruská vojenská operace v Gruzii a na Ukrajině - prokázaly, že situace není ani zdaleka taková, ale „není nutné to prožívat", „alespoň jako úředníci NATO, kteří jsou právě spokojeni se situací," ironicky poznamenal expert. Jak Bandow zdůraznil, činy Ruska pomohly Alianci „znovu získat pocit potřebnosti" - a americká vláda již oznámila zahájení multimiliardového programu posílení amerických sil v Evropě.

Společenský klub NATO
 
Mezitím americký strategický Research Center RAND „poskytl dodatečný důvod k obavám", upozorňuje ve své nedávné zprávě, že NATO ve svém současném stavu není schopno se úspěšně bránit proti ruské invazi na území Baltu, připomíná autor. Podle předkladatelů této zprávy bude Aliance  stát před nedobrými možnostmi: buď jít do těžkého útoku za osvobození regionu, riskujíc eskalaci až k použití jaderných zbraní, nebo zahrnout do členství řadu zemí a nadále rozšiřovat, nebo, alespoň na nějaký čas, přiznat porážku. Aby se tomu zabránilo, odborníci RAND doporučují Alianci posílit svou vojenskou přítomnost v pobaltských státech, připomněl Bandow.

Pokud by Rusko chtělo, porazí NATO v Pobaltí ve třech dnech!

Podle autora, analytická pozice RAND dokonale ilustruje klam řadu let provozované politiky NATO, pod kterým byla aliance vnímána spíše jako „společenský klub", a do kterého pravidelně přijímá země, které nemají žádný význam pro bezpečnost evropského kontinentu a mají jen malé vojenské možnosti. Samozřejmě, že v těchto letech bylo Rusko „příliš slabé na to, aby bouřilo při této příležitosti", a vedení aliance to vnímalo pouze jako rozšíření úspěchu. Nyní však NATO chápe, že se „zavázalo vstoupit do války proti Rusku vybaveného jadernými zbraněmi, na ochranu tři zemí, které v podstatě nemou být chráněny," tvrdí expert.
 
Kromě toho NATO navíc v minulosti nijak nemotivovalo pobaltské státy, aby posilovaly schopností sebeobrany, pokračuje analytik a zdůrazňuje, že téměř všechna opatření k ochraně pobaltských států jsou prováděna výhradně ze strany Spojených států - EU si nepřeje reagovat na akce Moskvy a samotné pobaltské země ačkoliv „trvají na tom, že jsou vystaveny většímu riziku", putrácí na svoji obranu je velmi málo peněz. „Nikdo nevěří, že pobaltské země budou schopny uštědřit velkému sousedovi porážku v totální válce,“ konstatuje expert. „Pokud však opravdu věří, že jsou v nebezpečí, měly vynaložit peníze s cílem vytvořit armádu, která by mohla způsobit značné škody  jakoukoliv útočníkovi. Být špatně připraven z vojenského hlediska - je nejlepší způsob, jak na sebe namířit útok z Ruska."

Putin není reinkarnovaný Stalin
 
Mezitím obavy z „vyzývavého postoje Moskvy" zkreslují skutečné zájmy a cíle ruského vedení, míní autor. Navzdory tomu, že Vladimir Putin je „velmi nepříjemný strýc v domácí i zahraniční politice", adekvátně reprezentuje názory většiny ruské elity i obyvatel, je přesvědčen Bandow. Současně se Putin chová „ne jako reinkarnovaný Stalin nebo Hitler", a jako „klasický ruský car", jehož vláda nemá zájem na ideologických křížových výpravách a po Západu jen žádá, aby „ctil jeho postavení, neporušoval hranice země a bral v úvahu jeho zájmy," poznamenal autor. A i když Putin, při sledování těchto cílů ukazuje „nedbalost a krátkozrakost", stále zůstává "praktickým a umírněným" politikem, tvrdí Bandow.

Rusko se nezajímá se o řízení jiných států
 
Jak Bandow vysvětluje, Gruzie za Michaila Saakašviliho držící agresivně protiruské pozice, se snažil se navázat dobré vztahy s USA a ke členství v NATO, což vyvolalo hněv Moskvy. Ukrajina byla pro Rusko vzhledem k množství historických a kulturních důvodů mnohem důležitější - ale Moskva nebojovala, ani když se dostal k moci „vůči ní nepřátelský, a neschopný" prezident Viktor Juščenko, a to ani když byl „s podporou Bruselu a Washingtonu" svržen „proruský“ Viktor Janukovyč, upozorňuje analytik. Přestože Putin začal konečně přijímat aktivní opatření proti Ukrajině, nechtěl „si ji podmanit, ale pouze oslabit": proti názorům mnoha odborníků, Rusko neanektovalo Donbas k vytvoření pozemního koridor na Krymu, neorganizovalo převrat v Kyjevě a neiniciovalo totální útok. „Tvrdá reakce (Putina na ukrajinské události) byla krvavá a neodůvodněná, ale z vojenského hlediska, pořád byla na stejné úrovni zásahů prováděných Spojenými státy," uznává Bandow.
 
To znamená, že ruský prezident ukázuje, že se v žádném případě nezajímá o „řízení těch, kteří s největší pravděpodobností budou vzdorovat ruským „darům"," tvrdí odborník. Ani Ukrajinci, ani Gruzínci, pokud by byli součástí Ruska, by se neprojevovali jako „poslušní občané" - ve skutečnosti se na Ukrajině dokonce bránili zřízení sovětské moci po vyhnání nacistů během druhé světové války, zdůrazňuje Bandow. Podobná reakce na okupaci by následovala v pobaltských státech. „Kromě toho mají tu výhodu, že se připojily k NATO ještě než jim v tom Moskva mohla zabránit." Rusku se nedaří ani a zasít separatistické nálady u Rusů žijících v pobaltských státech: potvrzují američtí analytici - zejména  profesor Robert Persson vojenská akademie Spojených států - rusky mluvící v pobaltských státech jsou nespokojeni s mnoha aspekty jejich života, ale separatismu nejsou nakloněni, říká Bandow.

Putin válku nezačne
 
V důsledku obsazení pobaltských států by Rusko obdrželo „vzpurnou, většinou neruskou populaci, dočasné vypuknutí nacionalismu doma a pravděpodobně krátkodobé vítězství nad Západem" – za cenu „rozbití ekonomických a politických vztahů s USA a Evropou" a možná i „začátkem války s NATO, kterou Moskva prohraje," uvedl analytik. Podle jeho názoru by taková výměna byla pro Rusko nevýhodná – a „vše, co je v současné době známo o stylu vedení Putina, hovoří pro to, že se nezačne válku s pobaltskými státy bez rozumných důvodů". Samozřejmě, že pobaltské země by měly v zásadě vyloučit možnost takové války, ale to by mělo být provedeno nikoli prostřednictvím posílení amerických sil v regionu - to jen vytvoří důvod ke konfliktu - ale především prostřednictvím aktivnějšího zapojení EU při ochraně svých územích, shrnuje expert.
(kou, prvnizpravy.cz, nationalinterest.com, foto: arch.)


Nechcete zmeškat důležité zprávy? Přihlašte se k jejich odběru: