Svátek má: Johana

Politika

Velikost textu:

Čermák: U Sobotky není v celé jeho mysli žádná vize!

Čermák: U Sobotky není v celé jeho mysli žádná vize!

Žurnalistka Kalenská spáchala dnes (psáno 5. 3. v Seznamu na internetu) rozhovor s B. Sobotkou  na téma jeho budoucnosti. Je to docela poučné číst o Sobotkovi, jak vlastními slovy charakterizuje a hodnotí sama sebe, píše v komentáři pro Prvnizpravy.cz Vladimír Čermák.

Vladimír Čermák
7.březen 2017 - 01:11
Především chce být konečně vizionářem. Uznává, že dosud k tomu měl daleko. K tomu, aby někdo disponoval vizí opřenou o studium české budoucnosti minimálně pro příštích dvacet let, nestačí ale jen chtít. Dokonce nestačí ani to, aby byl nějakou dobu zařazen v nějakém výzkumáku jako prognostik.

Zeman např.také není žádný vizionář. Jen se tím rád chlubí, že působil v branži, kde se o budoucnosti psalo a hovořilo. Lidé jako W. Komárek s jejich nečitelnými dlouhodobými prognózami vypracovanými na objednávku ze shora. Tehdy z ÚV KSČ, poté kdy někdy v první polovině 80. let čelní komouši zjistili, že každý, kdo si dal práci  s načtením toho, co jejich klasikové o budoucnosti napsali, už o komunismu ztratil iluse. Totiž, že jejich představa o tom, co bude, je nejen mlhavá, ale i zmatená, resp. žádná. Komunistická ideologie byla totiž založena jen na pár frázích a na ochotě a vlastně nezbytnosti neustále improvizovat.
 
Pokud Bohoušek Sobotků myslí tím, že chce být premiérem-vizionářem právě tohle, tak lze potvrdit, že k tomu poslední dobou; plnou parou směřoval, včetně rozhodnutí, že bude ignorovat bohumínské usnesení. Představa komunismu a komunistické společnosti však nebyla nikdy opřená o nějakou skutečnou vizi, jen o jakoby-vizi. Také Sobotka ani nikdo v jeho okolí  na vytvoření funkční vize, která by se dala naplňovat, prostě neměl a nemá.


Sobotka sám se jeví  jako silně rozmazaná a chaotická osoba, v jejíž hlavě  nejsou – navzdory tomu, že ve vysoké politice funguje prakticky od  chvíle, kdy absolvoval jednu ne moc náročnou školu - uspořádány  ani elementární představy o tom, jaké by se mělo vyvíjet a jaké by mělo být Česko v dohledné budoucnosti.  Někdo by mu nejspíše měl už konečně vysvětlit, že  něco takového vyžaduje  schopnosti a předpoklady, které on a jeho soudruzi  - jak si dříve sociální demokrati říkali -  nikdy neměli a  nemají.   

Není ani na co navazovat, protože původní  sociálnědemokratická  vize byla opřena o  představy související s rolí proletariátu  jako velké a silné, tedy určující  masy v tomto světě.  Tu představu, kterou si přivlastnili později bolševici,  aniž  však se jí pokusili naplnit. Nešlo jim to, protože byla neuskutečnitelná. Dříve, než  k něčemu takovému došlo, se navíc proletariát začal  rozpouštět  ve vyspělých zemí 20. století  a v jejich sociálních strukturách jako sníh na horských pláních v pozdním jaru. Zkoušeli to se souhrnnými dělníky a s jinými ideo-pitomostmi, ale kdo by je poslouchal a řídil by se jejich radami, když  touhou jejich vožďů a jiných náčelníků bylo hlavně nemakat vlastníma rukama a blahobytně si přitom žít? 

Výsledkem bylo to, že udělali ze svých nohsledů manažery (velmi špatné, někdy přímo zoufalé), kteří dokázali kapitál vytvořený předtím v této společnosti z velké části rozfofrovat během Února 1948 až Listopadu 1989.   Udělali z české společnosti  rozvojovou společnost  se vším všudy. Zničili kapitál, který spočíval  v kvalitě myšlení a v rozvoji vzdělanosti, na jehož vytváření česká společnost tvrdě pracovala  už dávno před obrozením národa na počátku 19. století. 

A protože  ani bolšáni se nemohli bez kvalifikované manuální práce obejít, nadělali z těch, které označili za měšťáky, kapitalisty, kulaky i jiné ne-komunisty nový proletariát. Nahnali je do továren k opuštěným soustruhům a z původních soustružníků a pomocných  dělníků, kteří se k nim přidali, udělali kádry. 

Na těchto sociálních experimentech zkrachoval reálný i ten dřívější nereálný socialismus. Možná máme štěstí, že  ani ti, kteří se přihlásili  k novým sociál-demokratům vedeným běloručkami jako byl Fierlinger či Laušman po květnu 1945, se  už nemohli  stát  vzorem pro  polistopadové samozvané sociál-demokraty, kteří se sami sebe prohlásili za vůdce tohoto  zkrachovalého  hnutí  jen proto, aby  se jim mohli vnutit  do čela. Jinými slovy, aby mohli dělat premiéry, ministry a jiné funkce. Ti skutečně původní sociál-demokraté byli totiž zlikvidováni v koncentračních nacistických táborech. S nimi tam umřela i jejich vize, kterábyla  napadena už dříve snětí a jinými neléčitelnými chorobami  překonaných idejí.

Sobotka  by při nejmenším na své vizi musel pracovat mnohem dříve, než v roce, kdy se namlsal premiérství. Není to žádný genius, a tak nutně dospěl k názoru, že  stačí, když svůj záměr stát se velikánem velikánovičem sociál-demokratismu aspoň v evropském měřítku v rozhovoru s Kalinskou otevřeně vyhlásí.

Otázkou je, proč nás – kteří jsme už nějakou dobu v médiích nuceni sledovat jeho nudné promluvy -  chce teď přesvědčit, že je někdo jiný? Nevím  jak kdo, ale pro našince je to pořád ten samý člověk, co se  zamíchal do tak podezřelých kšeftů jako byly  a stále jsou  jeho techtle mechtle  s OKD  a s celou řadou dalších privatizačních i jiných projektů, na nichž se podílel. Člověk, který šel do posledních voleb s tvrzením, že církevní restituce, tato největší velkokrádež v polistopadových Čechách, bude  podrobena přezkoumání a nápravě, ale když k tomu získal příležitost, tak pro to nic neudělal. Ne, že nemohl, ale nechtěl! Člověk, který kolem sebe nemá tým, s nímž by mohl bez strachu o své křeslo spolupracovat  na nějakém společném díle  jako je třeba  příprava a realizace společné vize  (samotář nemůže takovou vizi spáchat) .  Atd. atd.

Jediné, čím on může oslovit své potenciální voliče je snad jen to, že chce být premiérem. Jeho vůle k moci zřejmě v posledních letech zbytněla. Volit jej budou nejspíš ale jen ti, co na něco podobného slyší. Ten, kdo chce vládnout, potřebuje kolem sebe pohůnky a lokaje, kteří mu to umožní a budou těžit z toho, že on je potřebuje. Třeba jim nechá spadnout ze svého stolu nějaké chutné sousto. SUMA SUMÁRŮM ALE TOTO NENÍ ŽÁDNÁ VIZE! Nějak v jeho myslí i v celém jeho CV chybí nabídka něčeho, co by mohlo zaujmout voliče, které on teď tak potřebuje.

(rp,prvnizpravy.cz,foto:arch.)