Svátek má: Adriana

Politika

Velikost textu:

Hedvábný Miloš Zeman na čínské stezce

Hedvábný Miloš Zeman na čínské stezce

Taky vám to neuniklo? Pokaždé, když hlava státu vycestuje kamkoliv, pokaždé se o něm mluví. Avšak ani tak v souvislostech zahraniční cesty jako o tom, co za humny kde vypustí z úst. Existují tři druhy humoru. Dobrý, špatný a zemanovský.

Vladimír Putin a Miloš Zeman
17.květen 2017 - 19:34

Současný prezident v tom násobně převyšuje své předchůdce – například Václav Klaus pojem humor asi vůbec nezná a ti před ním? Nevzpomínám si  na žádnou světlou chvilku, kdy by nás prezidenti v dobrém lidském neoficiálním rozmaru něčím rozesmáli. Jenomže zemanovský humor je určité specifikum, které se už jen tak v budoucnu nezopakuje. Protože je to především spontánnost a někdy pozdější kalkul, v čemž je Miloš Zeman mistr.

Jeho podle pohoršených politiků nepodařený bonmot na adresu novinářů, kterých je údajně příliš a je třeba je likvidovat, vyzněl v prostoru, kde jich hodně být samosebou muselo. Český prezident se na tom čínském plácku zrovna vítal s ruským protějškem Vladimirem Putinem. Něco říct musel a hlavně aby to vyznělo spontánně. No tak se tedy intuitivně zaměřil na zástupce médií, kteří na něj doma nejsou zrovna přívětiví. Spíše jako bonmot měl Miloš Zeman na mysli tu otravnou havěť s mikrofony a tak mu to z pusy vypadlo. Vladimír Putin má teď sice o to většího parťáka, ale zřejmě by se Zemanově narážce s chutí zasmál. Protože on novináře nelikviduje, „pouze reguluje.“  V kontextu děsivosti, kdy v Rusku násilně zemřely desítky novinářů, to zřejmě Miloši Zemanovi v tu chvíli vůbec nedocvaklo. Navíc Putin se smát ani nemohl, oba byli na cizí půdě a Čína smysl pro humor už vůbec nemá.

Proto mějme, my novináři, i trochu nadhledu - bylo by vůči Miloši Zemanovi nespravedlivé, kdybychom jej vnímali jako stařeckého morouse. Všímejme si jiné věci – který z předchozích prezidentů dovedl odvádět pozornost tak obratně, jako ten současný? Tuto otázku s jasnou odpovědí už pokládala média v minulosti a odpověď na ni existovala vždy jediná. Dovolím si poznamenat, že jde v případě Miloše Zemana o šířený omyl. Je totiž rozdíl mezi hlasitou poznámkou vyplývající ze situace a předem promyšleným kalkulem. V případě naší hlavy státu zde hraje roli i další faktor – za žádnou cenu nebýt zticha, protože to značí slabost! Proto je třeba říci v daný moment cokoliv a později to klidně popřít. Je to hlavně věcí nátury, ať už jste prezident, nebo ve vší úctě třeba popelář.

Oskar Krejčí: Na hedvábné stezce proti veřejnoprávní hysterii


Po každém takovém názorovém střetu či veřejném pohoršení se pan prezident spokojeně usmívá, protože se hlavně mluví o něm. Jeho sebestřednost rovněž vyplývá z povahového rysu, a to nikdy nebýt jen součástí davu. Tak tedy teď není a dav je nyní součástí jeho života, který je mu tu více, tu méně příjemný.  Proto je potřeba mu hodit občas „nějakou tu kost“, aby měl jinou zábavu, než se mu šťourat v myšlenkových pochodech, které někdy asi překvapují i samotného otce myšlenky. Jak z toho ven, je jiná věc. Jak vidno, docela někdy i zábavná, když se do té pomyslné kosti o likvidaci novinářů pustili někteří čeští politici. Že je to pokrytectví, pozná i malé dítě, ale co na tom. Téma Kajínek, či Hedvábná stezka, a pak třeba prezidentova jízda na kolotoči, zase něčím zabaví. Mějme rádi  hedvábného Miloše Zemana, když už on nás, zástupce médií, ne. S každým dalším taková psina, třeba na čínské stezce, už asi nebude....

(pšt,prvnizpravy.cz,ucho24.cz,foto:mp)