Svátek má: Valdemar

Politika

Velikost textu:

Jaroslav Bašta: Co dělat, když přituhuje?

Jaroslav Bašta: Co dělat, když přituhuje?

Kupodivu nemám na mysli nevypočitatelné počasí letošního února, ale bezpečnostní situaci v Evropě. Ta se již třetím rokem velmi rychle zhoršuje, protože na hranicích EU se rozhořely občanské války v Libyi, Sýrii a na Ukrajině.

Jaroslav Bašta
24.únor 2016 - 01:11

Jsou součástí opakování situace z dob bipolárního světa, kdy Západ soupeřil se Sovětským svazem o status supervelmoci. Tehdy se však zástupné války odehrávaly daleko od Železné opony rozdělující nejmenší kontinent. Komentuje pro Prvnizpravy.cz Jaroslav Bašta.

Dnes je Evropa obklíčena zamrzlými konflikty a potýká se s prvními následky nové studené války. Například s mohutnou migrační vlnou, novodobým stěhováním národů, kterou někteří politici nazývají řízenou invazí, schopnou rozvrátit vnější i vnitřní bezpečnost členských zemí EU. Na tuto situaci nejsme připraveni ani materiálně ani psychologicky. Nemáme plnohodnotnou armádu, jen expediční sbor se zkušenostmi z války v exotických zemích, vlastně ani nemáme chráněné vlastní hranice a rezignovali jsme předem na obranu těch evropských.

Naivně jsme si mysleli, že mír už vydrží na věčné časy, ač ze své vlastní historie víme, že tento časový termín trvá cca dvacet let. A ty už uplynuly. Proto občané i někteří politici, kterým není lhostejný osud naší vlasti, začínají hledat praktická řešení současné potenciálně velmi nebezpečné situace. Většinou se soustřeďují na otázky možného vzniku a fungování domobrany.

Chcete mít klid v dnešní bouřlivé době? Kupte si protiatomový bunkr!

Existuje však deficit ještě hlubší a nebezpečnější než je nedostatek vycvičených vojáků. Tím je nepřipravenost obyvatelstva na krizové situace jiného typu nežli přírodní katastrofy. Protože to, co nám může hrozit, se nazývá poněkud široce hybridní válka, kombinující teroristické útoky s nezvládnutou migrací a rozvratem infrastruktury – přerušení zásobování energiemi, vodou, potravinami. To již by mohlo být nad rámec možností našeho dobře koncipovaného fungujícího záchranného systému.

Proto má smysl obnovit co nejrychleji systém civilní ochrany, vychovávat k tomu i nejmladší generaci, zkrátka připravovat zemi a její obyvatele na to nejhorší. V duchu staré římské moudrosti: „Chceš mír? Připravuj se na válku!“ (latinsky Para bellum! Odtud název revolveru). Také se znovu vrátíme  k poznání, že bezpečí a mír je drahá záležitost. Útěchou nám může být pouze to, že neštěstí, které zaskočí nepřipraveného, bývá fatální.

Branná výchova, odvody branců, Svazarm, nebylo to už tady jednou?


Svou úvahu jsem začal konstatováním, že jsme ve studené válce. Proto je užitečné sledovat počínání druhé strany konfliktu. Po bojích v Gruzii v srpnu 2008 Ruská federace hned v následujícím roce obnovila DOSAAF (sovětskou obdobu našeho Svazarmu) a začala ho dotovat ze státního rozpočtu. V loňském roce se ta podpora skokově zvýšila. Konec konců, závody ve zbrojení mohou vypadat i takto...

Některé druhy sportů ukázaly, jak mohou ovlivnit i průběh válek. Českoslovenští letci, kteří se proslavili v Bitvě o Británii, většinou začínali v mládežnických oddílech naplňujících heslo „Vzduch je naše moře“. Z hlediska budoucnosti lidstva byly peníze dané ve třicátých letech na rozvoj leteckého sportu jednou z nejšťastnějších investic v naší historii. Poučme se z ní, prosím.
(rp,prvnizpravy.cz,foto:arch.)


Nechcete zmeškat důležité zprávy? Přihlašte se k jejich odběru: