Svátek má: Vratislav

Politika

Velikost textu:

Jaroslav Bašta: Záhada košíku s kraby

Jaroslav Bašta: Záhada košíku s kraby

Když jsem byl před lety služebně na Kamčatce, podařilo se mi vyjet o víkendu do divoké přírody, vykoupat se v horkých pramenech a večer pak posedět u ohně a poslouchat zajímavé historky o sopkách, medvědech, rybách a krabech.

Jaroslav Bašta
22.únor 2016 - 01:03

Dozvěděl jsem se mimo jiné, proč se mimořádně laciné krabí konzervy mého dětství (jejichž vůně činila z naší kočky nepříčetnou příšeru) jmenovaly CHATKA. Ve čtyřicátých letech se nedomluvila tiskárna s konzervárnou a papírová etiketa s anglickým nápisem KAMCHATKA byla tak dlouhá, že přelepila to KAM. Dalších třicet let nikoho ani nenapadlo, aby tu chybu opravil... Píše v komentáři pro Prvnizpravy.cz Jaroslav Bašta.

Také mi vyprávěli, že kraby lze přechovávat a přenášet v košíku bez víka. Jedinou podmínkou je, aby jich bylo vícero. Tito korýši mají zvláštní instinkt – nesnášejí totiž, aby jedinec stejného druhu vylezl výše než oni. A tak každý pokus o útěk z koše končí tím, že odvážlivce jeho kolegové strhnou dolů mezi ně. A tím se baví do té doby, než je kuchař hodí do vařicí vody. Nevím, není-li to rybářská latina, ale na tohle vyprávění si vzpomenu vždycky, když sleduji nějaký summit Evropské unie.

Pokaždé, když je třeba vyřešit nějakou ožehavou situaci jako byla bankovní krize v Řecku, či milionové stěhování nelegálních migrantů,  každý, kdo se odváží navrhnout nějaké řešení, je okřiknut, ba přímo kaceřován. Bez ohledu na to, zda jde o nápad geniální, či úplně pitomý. Považuji to za důkaz, že v čele EU a většiny národních států nejsou politici, ale úředníci. Ti vědí, že problémy se přece vždy vyřeší samy. Stačí počkat. A jenom pošetilec na sebe dobrovolně bere riziko rozhodování.

Budu-li se držet svého příměru s košíkem, evropskou politiku velmi komplikuje fakt, že v jeho středu léta dominuje velká krabice jménem Skvělá (německy Merkel), která ve svém domovském koši svými dlouhými klepety stáhla každého, kdo se pokusil povylézt na její úroveň. Stejným způsobem zachází se všemi svými kolegy z jiných zemí (přestože jsou s ní teoreticky na stejné úrovni). A tak se z hlediska rozhodování v krizových situacích z Evropské unie najednou stala Německá unie a za celou Evropu jezdí vyjednávat (třeba do Turecka) jen paní kancléřka.

Merkelová plná optimismu: Letos přijde jenom 750.000 uprchlíků!

To by nakonec nemuselo být v tak dramatické situaci na škodu. Jenže poslední rok ukázal, že Angela Merkelová nedokáže přijít se žádným schůdným řešením migrační krize, jen s pošetilými návrhy kvót a permanentním poštěkáváním na adresu těch, kdo se situaci snaží řešit alespoň svými silami. Jediné, v čem stále vyniká, je snaha nenechat si nikoho přerůst přes hlavu. Nejspíše k tomu v Německu brzy dojde, protože laťku, kterou vloni nastavila, jde stále obtížněji podlézt.

Důsledkem této politiky krabího košíku je postupné přibývání neřešených problémů, z nichž každý může mít pro Evropskou unii tragické důsledky. Jen namátkou – ještě nezažehnaná řecká dluhová krize, konflikt na Ukrajině, válka v Sýrii, možný odchod Velké Británie z EU a migrační krize schopná zničit schengenský systém. O napjatých vztazích s Ruskou federací, které blokují řešení ukrajinského a syrského válečného konfliktu nemluvě.

A zdá se, že každé setkání vedoucích představitelů EU prohlubuje jejich vzájemné rozpory a ukazuje v plné nahotě demokratický deficit evropské integrace. Asi nastává čas vysypat kraby z koše a začít budovat novou demokratickou Evropu.

(rp,prvnizpravy.cz,foto:arch.)