Svátek má: Lubomír

Politika

Velikost textu:

Keller: Jsou odborníci, kteří napíší studii s domluveným výsledkem

Keller: Jsou odborníci, kteří napíší studii s domluveným výsledkem

"Dnes existují odborníci, kteří vám dokáží za příslušný obnos napsat studii s předem domluveným výsledkem. Někteří renomovaní experti vám klidně napíší studii o tom, že kouření výrazně prospívá lidskému zdraví," řekl mimo jiné  europoslanec ČSSD a sociolog Jan Keller v ČT24.

Europoslanec ČSSD a sociolog Jan Keller
15.duben 2017 - 04:56

"Osmnáct procent Francouzů politikou žije a ztotožňuje se s děním v jejím rámci, zbytek cítí v lepším případě nezájem, nebo zhnusení, vztek a zklamání. Kolem třiceti procent pak nechce volit žádného politika, ale pokud k volbám půjdou, pravděpodobně dají hlas Marine Le Penové," míní s odvoláním na novou knihu ředitele francouzské výzkumné agentury Ipsos  europoslanec ČSSD a sociolog Jan Keller, který to uvedl druhý dubnový čtvrtek v pořadu Interview ČT24.

"Tímto by své zklamání z politiky symbolizovali,“ upřesnil  motivaci  zklamaných voličů  z politiky Jan Keller. 
Po referendu o vystoupení Velké Británie z Evropské unie se ukazuje, že volby jsou a budou  v zásadě střetem těch, kteří politice a myšlence sjednocené Evropy důvěřují, a těch, kteří  ne.

"Dnes existují odborníci, kteří vám dokáží za příslušný obnos napsat studii s předem domluveným výsledkem. Někteří renomovaní experti vám klidně napíší studii o tom, že kouření výrazně prospívá lidskému zdraví. Manipulace se studiemi způsobila jednak, že lidé dostávají strach, co když se některé naplní, a u jiné skupiny lidí to zase způsobilo to, že už neberou vážně ani studii, která by snad nějakým zázrakem byla alespoň z poloviny pravdivá,“ poznamenal europoslanec za ČSSD.

Sám Keller se v poslední době podle svých slov zaměřuje na to, proč lidé politice důvěřovat přestali.

"Nenajdete žádného seriózního politologa, který by řekl, že je v zásadě všechno v pořádku, jen na okraji jsou nesouhlasné hlasy a na okraji jsou vždycky nějací remcalové,“ má jasno  Keller.

Francouzi podle něj žijí v určité rozpolcenosti, protože v osobní sféře uvádějí, že se jejich situace zlepšuje, naproti tomu ve sféře politiky se situace zhoršuje.

"Skepse k politikům ve Francii vznikla poté, co pravicové voliče zklamal Sarkozy a levicové voliče Hollande,“ podotkl k tématu Keller a pokračoval.

Podle něj v zemi galského kohouta převažovala důvěra v politiku do 80. let. Pak ale nastoupila fáze ekonomické globalizace, z národní politické scény se stalo spíš divadlo a o reálném dění ve státech se rozhoduje na setkáních šéfů velkých finančních institucí a nadnárodních firem.

A tak hlavními favority prvního kola voleb, které se bude konat 23. dubna 2017, zůstávají nezávislý centrista Emmanuel Macron a vůdkyně krajně pravicové Národní fronty Marine Le Penová. Podle průzkumu veřejného mínění by oba získali shodně 24 procent hlasů. Prezidentský kandidát francouzské krajní levice Jean-Luc Mélenchon pak ve stejném průzkumu poprvé předstihl dosud třetího konzervativního uchazeče Francoise Fillona. Druhé kolo se uskuteční 7. května 2017.

Na koho se přesouvá daňová zátěž?

Jan Keller v televizním rozhovoru tvrdil, že zhruba od šedesátých  let se ve světě přesouvá daňová zátěž od nejbohatšího zlomku obyvatelstva a z velkých firem na střední vrstvy, tedy na zaměstnance, drobné podnikatele a lidové vrstvy. Na každé škole, kde se vyučují evropská studia, se zkouší, na co jdou peníze z evropských fondů.

Je známo, že osm miliardářů Bill Gates, Warren Buffett, Jeff Bezos, Amancio Ortega, Mark Zuckerberg, Larry Ellison, Carlos Slim a Michael Bloomberg je podle analýzy stejně bohatých jako polovina lidstva.

Je ale podle europoslance Kellera velice obtížné zjistit, odkud do evropských fondů peníze přitékají.

"Peníze do evropských fondů prakticky vůbec neplatí ti nejbohatší. Prakticky vůbec je neodevzdávají veliké nadnárodní korporace,“ zdůraznil Keller.

Europoslanec si ještě  neodpustil kritiku neziskových organizací.

Neuvěřitelný český rekord. Jedna neziskovka přibližně na 82 obyvatel!
 

"Já jsem hodně změnil názor na neziskové organizace. V 90. letech jsem je podporoval a nesouhlasil jsem s Václavem Klausem, který v 90. letech říkal, že neziskové organizace do ničeho neměly mluvit, pokud je nikdo nevolil. Ale dnes si myslím, že se Klaus nemýlil úplně ve všem... V České republice je hustota neziskovek na hektar jedna z nejvyšších v celé Evropě. Peníze, které tam míří, jsou obrovské, ale jejich výsledky jsou naprosto mizivé,“ konstatoval europoslanec.

(ps, Interview ČT24, Prvnizpravy.cz, foto: ps)