Svátek má: Jitka

Politika

Velikost textu:

Řád Maltézských rytířů poráží starostu Březiněvsi

Řád Maltézských rytířů poráží starostu Březiněvsi

Řád Maltézských rytířů nepatří mezi zrovna početné uskupení církevních institucí. Členů českého velkopřevorství je pouhých 140 a ve světě jsou členové řádu výhradně šlechtici. V Česku je mezi rytíři jen asi 20 procent aristokratů, zbytek kněží či lékaři.

Jiří Haramul, starosta Březiněvsi
8.únor 2016 - 01:10

Státní pozemkový úřad rozhodl, prý podle zákona o církevních restitucích, o vydání desítek hektarů v Praze-Březiněvsi řádu maltézských rytířů. S odůvodněním, že rozhodnutí z 24. února 1948 podle zákona č.142/1947 o revizi první pozemkové reformy, kterým na stát tyto pozemky přešly, prý bylo doručeno o pár dnů později.

Být starostou znamená mít mnohdy velké starosti. Své o tom ví Jiří Haramul, první muž pražské městské části Březiněves. K jeho letitému zápasu o tamní pozemky v hodnotě čtvrt miliardy , které si v rámci církevních restitucí nárokuje řád maltézských rytířů, přibyla další starost. Tedy zda bude Březiněves dostatečně solventní pro případný odkup pozemků, které po nedávném převodu státu do vlastnictví zmíněného řádu, obci už nepatří.

Není ani jisté, zda takovou nabídku řád učiní. Někdejší plány obce vystavět na těchto pozemcích školu nebo školku musely tím pádem vzít za své. Jen malou útěchou může být pro starostu Březiněvsi zpráva Státního pozemkového úřadu, že jinou část pozemků už řád nedostane, protože jsou nejen zastavěné, ale jsou součástí plánu výstavby Pražského silničního okruhu. Roztrpčení starosty je o to větší – již dříve se s Řádem Maltézských rytířů o pozemky ve jménu obce soudil a vycházel ze sporů vítězně. Za současné situace byla snaha starosty úplně zbytečná. Jinými slovy stejně prohrál.

Co ale se schváleným územním plánem, který obec sestavila už před deseti lety? Rozhodnutí Státního pozemkového úřadu bude mít obrovský vliv na rozvoj městské části. Restituční nárok podle zákona o majetkovém vyrovnání z roku 2012 byl podle úřadu ale splněn. Nemovitosti byly řádu zabaveny rozhodnutím ze dne 24. února 1948, přičemž rozhodné období pro restituci začíná 25. únorem; rozhodnutí ale podle úřadu nabylo právní moci až 5. března 1948, tedy spadá do rozhodného období. Tolik oficiální vysvětlení.


Při bližším a pozornějším pohledu na souběh času lze lehce dojít k závěru, že církev, potažmo Řád Maltézských rytířů, je vcelku schopný obchodník. Protože své pozemky řád prodal státu už před datem 25.února 1948. Dokumenty o případném prodeji se ale nedochovaly, úřady mají povinnost archivovat písemnosti nejvíce deset let. Následující den po historickém puči komunisté vše zestátnili, nicméně uvedený 5. březen téhož roku hraje v pozdějších nárocích o vyrovnání majetku církvím obrovskou roli – stává se legitimním datem pro požadavek navrácení zkonfiskovaného majetku.

Shrnuto – Řád Maltézských rytířů chce zpět pozemky, které mu už nepatřily. Proto starosta u soudu vždy dobře pochodil. Po rozhodnutí Státního pozemkového úřadu je vše jinak – řád  svůj někdejší majetek dostal zpět a může s ním znovu dle libosti nakládat. Tudíž klidně může a nemusí své pozemky prodat už podruhé. A nejsou zrovna malé – jsou to například pozemky pod budovou městského úřadu, kde je i hassičská zbrojnice, místní fotbalové hřiště i s pozemky pod šatnami, koupaliště nedaleko městského úřadu, park, dětské hřiště, rybník a náves.

Historie pozemkového vlastnictví Řádu Maltézských rytířů bez zajímavosti určitě taky není. Podle archívních dokumentů pozemky prodal v době nacistické okupace Československa, konkrétně v roce 1942. Za pozemky inkasoval více než 750 tisíc říšských marek. Bavíme-li se o válečném období, byla za protektorátu na majetek Velkopřevorství uvalena nucená správa. Správcem tehdejšího majetku byl ustanoven berlínský advokát a nacista Dr. Otto Bredt, který majetek Velkopřevorství v roce 1942 prodal Říšskému protektorátu. Nutno ale podotknout, že zmíněných 750 tisíc marek si však ponechal ve své državě tehdejší správce.

Ze známých osobností českého velkopřevorství Ŕádu Maltézských rytířů  lze jmenovat Karla Schwarzenberga, bývalého šéfa TOP 09, který je členem od roku 1956. Zbytek jsou třeba kněží či lékaři. Rytířem řádu je například kardinál Dominik Duka.
(rp,pšt,prvnizpravy.cz,foto:arch.)