Svátek má: Barbora

Politika

Velikost textu:

Stojí za akcí s Fajádem americké tajné služby? Pravdu se nedozvíme

Stojí za akcí s Fajádem americké tajné služby? Pravdu se nedozvíme

Součástí výbušných událostí posledních dnů je i příběh jednoho zadrženého podezřelého Libanonce    (údajně obchodníka se zbraněmi, drogami, mocí atd. v Čechách a pěti Čechů, údajně unesených a najednou  zázračně objevených v Libanonu.

Ilustrační foto
6.únor 2016 - 19:03

To, co probíhá našimi závislými masovými sdělovacími prostředky, ale i komentáře na nezávislých serverech, lze nazvat jedním slovem – bramboračka. Veřejně komentované utajované informace – jak by ne, v tomto případě je utajeno i to, že to je utajeno – hovoří o selhání zpravodajských služeb a o léčce, kterou nastražila libanonská tajná služba, aby získala možnost zachránit svého agenta, před vydáním do USA. Je to tak neuvěřitelné, až se to zdá pravděpodobné. Píše v komentáři pro Prvnizpravy.cz jaroslav Salivar, bezpečnostní expert.

S teroristy se přeci zásadně (ne)vyjednává. Spekulace (a nyní už skutečnost) o propuštění libanonského špióna a jeho nevydání spojencům do USA, skutečný účel návštěvy amerického velvyslance u premiéra, připravované přijetí premiéra prezidentem USA, kanonáda z Hradu, volební kampaň atd. – to vše jsou indicie, které ukážou, kde skutečně bude pravda. Naštěstí se ji nikdy nedozvíme celou, protože by se také nakonec mohlo ukázat, že to je ještě daleko horší, než se to jeví. Proč?

Komentáře hovoří o selhání tajných služeb a komunikace mezi nimi. Faktem je, že zpravodajskou činnost v ČR od doby ministra Bašty nikdo nekoordinuje. Každá zpravodajská služba má jiný kontrolní mechanismus a jiného politicky odpovědného šéfa. Nezávislá kontrola zpravodajských služeb u nás neexistuje (na což upozorňujeme dlouhodobě), stejně jako neexistuje jasné, zákonem dané, vymezení věcné a teritoriální působnosti jednotlivých tajných služeb. Systémově je to zcela špatně, ale nikomu to nevadí a tak se vedou převážně  (ne)odborné a (ne)moudré diskuse v Parlamentu  maximálně na téma zvýšení jejich rozpočtů a zvýšení jejich pravomocí. Těch zřejmě není nikdy dost a většina voličů to, bohužel, ocení.

Navíc, i bystrý laik, poučený pouze z médií, ví, že plk. Beroun (dřívější zpravodajský atašé v USA), dnes ředitel Vojenského zpravodajství – odešel z civilní rozvědky ne zrovna v nejlepším. Jeho příchod  do VZ byl vynucen hnutím ANO (spolu s týmem dr. Lásky a dalšími bezpečnostními odborníky) a vyvolal v bezpečnostní komunitě ne nevýznamné pnutí. Jakpak asi může dnes vypadat vzájemné sdílení informací?

ODS požádá o zařazení mimořádného bodu na jednání PS

Výměnu údajného libanonského špiona za pět Čechů údajně prosadil ministr Pelikán. Technická poznámka: ministr spravedlnosti není členem Bezpečnostní rady státu, ale vláda mu může usnesením nařídit, co má dělat. V případě extradice je však v procesním postavení nejvyšší autority, která rozhoduje o vydání osoby do jiného státu. Žádná vláda mu nemůže nařídit, jak má postupovat, musí postupovat podle trestního řádu a nepochybně postupoval tak, aby spravedlnosti a dobrým mravům učinil zadost. Ale může mu to nařídit jeho stranický šéf…

Mimořádně podezřelé je téměř mlčení o tomto případu ze strany „agromédií“. To by spíše nasvědčovalo skutečnosti, že jsou tentokrát namočeni jejich chráněnci a neumětely a ňoumy (slovy p. prezidenta) jsou pánové Beroun, Stropnický, Pelikán a Chalupa – šéf kontrolní komise VZ (pochopitelně z ANO) v parlamentu. Ale to jenom dočasu, než najdou dostatek munice. Pak bude konečnou obětí premiér, o tom netřeba pochybovat. Součástí delegace je plk. Šlachta, koneckonců, u žádných politicky zajímavých kauz a veletočů nechybí. Cui bono?

Vláda a podporující koalice se za dva roky vládnutí přiklonila k myšlence řídit stát jako firmu. Minimálně proti tomu už neprotestuje. Pro některé firmy však v určité fázi potíží je lepší zkrachovat a vyhlásit bankrot. Zpravidla se tím zabrání ještě horším následkům, než by nastaly při prodlužování dalšího živoření. Obrazně řečeno, v řadě velkých měst, Prahou počínaje, už vládnoucí koalice bankrot vyhlásily. A co na té nejvyšší úrovni? Že by oblíbený (a ne příliš dobrý) vtip některých sociálních demokratů – jaký je rozdíl mezi ČSSD a ODS? No přece jenom dva roky! – přestával být vtipem a začal se stávat pravdou? Končí komentář Jaroslav Salivar.

Ale co když ...

Klidně můžeme dodat, že americké tajné služby o akci věděly, jenom to zapomněly oznámit americkému velvyslanci v Praze a nebo záměrně byla vytvořena kouřová clona a v ní se ztratili naši kritizující politici, možné je všechno...

(rp,prvnizpravy.cz,foto:arch.)