Svátek má: Ivan

Zprávy

Velikost textu:

El Economista: Eurozónu nezničí Řecko, ale Francie a Itálie!

El Economista: Eurozónu nezničí Řecko, ale Francie a Itálie!

Téma Řecka a „triky" Evropské centrální banky skrývají skutečné problémy eurozóny - lavinu dluhů, která visí nad Evropou kvůli Francii a Itálii, píše mrazivě portál El Economista.

Ilustrační foto
30.červen 2015 - 01:11

Koncentrace politických a ekonomických problémů v Evropě pouze na Řecko je velkou chybou, píše španělská ekonomická publikace El Economista s patrně zarytou myšlenkou, že špatných zpráv není nikdy dost.

Řecko je, podle materiálu, relativně malá země s populací 10 milionů obyvatel. Země jako Itálie a Francie s celkovým počtem 126 milionů obyvatel jsou pro stabilitu eurozóny je mnohem nebezpečnější. A oběma je vyčítáno, že neprovádějí patřičné „reformy“. Autor článku už ale nezmiňuje, zda se s těmito zeměmi bude zacházet stejně ultimativně jako s Řeckem.

Poprvé takový předpoklad vyjádřil australský ekonom, komentátor Financial Times Satyazhit Das v jednom ze svých sloupcích. Poznamenal, že „Itálie a Francie čelí hoře dluhů, nízkého růstu, nezaměstnanosti, zbídačení veřejných financí, nedostatečné konkurenceschopnosti a nemožnosti provést nezbytné reformy".

Objem dluhu Itálie, píše El Economista, tedy obyvatelstva, podniků, a veřejného dluhu dosahuje 259% HDP, ve Francii je na úrovni 280% HDP. Itálie má rozpočtový schodek 3%, Francie pak 4,2%.

„Ještě důležitější je skutečnost, že od roku 1974 nebyla Francie nikdy schopna ustát příjmy a výdaje v paritě," zdůrazňuje článek.

Kromě toho, zatímco ve většině zemí eurozóny dochází k poklesu míry nezaměstnanosti, tyto dva státy vykazují trvalý nárůst podílu populace nezaměstnaných v produktivním věku. To, podle odborníků znamená, že stará pracovní místa zanikají rychleji, než zde vznikají nová, protože je obtížné vytvářet při anemickém nebo neexistujícím hospodářském růstu. Tyto problémy - nadměrný model mezd „sociální stát", který drží zahraniční půjčky, převažující podíl státního sektoru v ekonomice - jsou strukturální povahy, a nikoli důsledkem všeobecné krize v eurozóně. Zavedení jednotné měny pouze zhoršilo situaci v Itálii a Francii, a je nepravděpodobné, že by se mohly vypořádat s dluhovou krizí bez růstu HDP ve vztahu k objemu soukromého dluhu.

„Francie a Itálie se nemůže vyhnout krizi. HDP by měl růst více než dvojnásobek toho, co bylo předpovězeno ke stabilizaci růstu veřejného dluhu. Další možností je snížit schodek na 2% HDP, což by bylo kontraproduktivní, neboť by se vytvořil začarovaný kruh nízkého růstu, rostoucích schodků a zvýšení nákladů na financování," tvrdí Das.

Eurozóna se blíží k rozpadu, píše The Wall Street Journal

„Samozřejmě, Řecko právem obsazuje přední strany finančních publikací, ale skutečnost, že pokles cen energií, spolu s ultraekspanzivní politikou ECB a dalšími měnovými triky skrývá hlavní a neřešený problém měnové unie," uvedl ekonomický portál.

Je jen s podivem, (což ale u neoliberálního ekonomického směru, který pudově nesnáší "sociální stát", vlastně neudivuje), jak snadno se autor vyvlékl z podílu evropské dluhové krize na postavení uvedených zemí. Dříve do dluhů spadly i ekonomiky jako například Irska, u nějž se nedalo hovořit o vysokých daních nebo o přestátnělém sektoru.

Příčina je vcelku prostá – státy, banky (a ano, i slavná Trojka – ECB, MMF a EK), spolu s investory a finančními spekulanty se utrhly ze řetězu maximalizace zisku. Třeba i podobě zisku z úvěrů, dluhů, garancí, úroků, dalších úvěrů na dluhy, garance a stále dokola. To je ta hlavní příčina kolapsu systému!

(kou, prvnizpravy.cz, eleconomista.es, foto: arch.)


Nechcete zmeškat důležité zprávy? Přihlašte se k jejich odběru: