Svátek má: Matouš

Zprávy

Velikost textu:

Forbes: I lokální jaderná válka ohrožuje svět chaosem a hladem!

Forbes: I lokální jaderná válka ohrožuje svět chaosem a hladem!

Dokonce i lokární jaderný konflikt hrozí uvrhnout svět do jaderné podzimu, varuje geolog David Bressan na stránkách Forbesu na pozadí hrozícího konfliktu mezi USA a KLDR.

Ilustrační foto
14.srpen 2017 - 10:15

Následný popel z explozá a prach vytvoří v atmosféře vrstvu, která bude absorbovat sluneční záření nepředávat na zemský povrch. V důsledku této změny klimatických podmínek zachvátí svět hlad a rozpoutají se násilné konflikty – a něco podobného už svět viděl v Malé době ledové, napsal David Bressan.

Už 1. listopadu 1983 vedoucí sovětští a američtí vědci, včetně spisovatele Carla Sagana diskutovali o možných důsledcích jaderné války. Kromě okamžitého zničení infrastruktury a smrti milionů lidí, byli vědci znepokojeni dlouhodobými následky jaderného konfliktu.

Exploze několika set atomových bomb povede k nukleární zimě, která bude mít zničující dopad na zdroje životního prostředí a potraviny. Popel a prach vystoupající do horních vrstev atmosféry  vytvoří vrstvu, která zabrání pronikání slunečního tepla a světla na zemský povrch. Se snížením světové teploty na celá léta, ne-li staletí, se uvrhneme do nukleární zimy. Zbaveny možnosti provádět fotosyntézu rychle odumřou rostliny, což povede k nedostatku potravy pro zvířata, a to následně bude mít vliv na život člověka.

Dnes je nukleární zima nepravděpodobná, míní David Bressan. Po zhroucení Sovětského svazu se napětí ve světě výrazně snížilo, a země omezily svůj jaderný arzenál. Nicméně i lokální konflikt s použitím jaderné zbraně bude mít velmi hmatatelné důsledky po celém světě, poukazuje varovně vědec.
 
Spojené státy, Velká Británie, Francie, Rusko, Čína, Indie, Pákistánu, Izraele a Severní Korea mají nevelké jaderné bomby, které jsou dopravovány na cíl letadly a raketami. Exploze i relativně malé hlavice s ničivou silou 150 tisíc tun trinitrotoluenu (stejné síly bomby v Hirošimě), zničí město o rozměru 1300 čtverečních kilometrů.
 
V důsledku jaderné války za použití 50 až 100 bomb, srovnatelné s Hirošimskou, vznikne 5-6 milionů tun prachu, popela a sazí.Vytvoří vrstvu ve vysokých vrstvách atmosféry, což povede k poklesu slunečního záření, a světu bude vládnout jaderné podzim, předpovídá Bressan.

The Sun zveřejnil průvodce k přežití třetí světové války

Teplota výrazně poklesne a udržíse na nízké úrovni dalších 25 let. Následně se vegetační období sníží na 10-40 dnů. Snižování objemu plodin by mohlo vyvolat masové hladovění.
 
Změna teploty způsobí změnu v počasí. Objem srážek v období monzunových dešťů, které přinášejí deště v Asii, by se mohla snížit o 20 až 80%. Tak významný prvek oběhového systému, jako jsou monzuny, má globální dopad. Takže Afrika, Austrálie, Severní a Jižní Amerika se mohou stát mnohem vyprahlejší.
 
Přibližně jedna miliarda lidí bude čelit hladu. Předpokládaným důsledkem budou rozsáhlá povstání a vzplanout nové konflikty v boji o omezené zdroje.
 
Takový ponurý scénář není tak přitažený za vlasy, jak se zdá, varuje geolog. Něco podobného už Země zažila v minulosti. Od 1200 až 1850 trpěla Evropa v podmínkách Malé doby ledové.
 
Neobvykle těžká zima a chladné léto vedlo k poklesu produkce plodin. Takže celou Evropu zachvátil hladomor. Hladoví a zoufalí rolnici vyvolávali povstání, která uvrhla celý kontinent do chaosu války. Zároveň sucho v Indonésii vedlo k neúrodám rýže. V roce 1640-1644 letech Afrika rovněž zažila nejedny zničující následky sucha. V Číně naopak v důsledku záplav a sucha ceny obilí stouply prudce natolik, že se dokonce i vojáci bouřili.
 
Přesná příčina Malé doby ledové je neznáma. Možná to bylo dílo vulkanických erupcí v Indonésii, na Islandu, nebo ve střední Americe, které vyústily ve vyvrhnutí do atmosféry velkého množství vulkanického popela, naznačuje vědec.


Princip jaderného zimy a ochlazujícího účinku vulkanických erupcí je velmi podobný. Nahromaděný v horních vrstvách atmosféry sopečný popel a chemické sloučeniny odráží a absorbují sluneční záření, a tím ochlazují povrch Země.
 
„Zdá se, že závěr, k němuž dospěli hrdinové filmu z roku 1983 „Válečné hry“, je aktuální dodnes: Jediný způsob, jak vyhrát nukleární válku je, že se tato hra nespustí,“ poznamenal David Bressan.

(kou, prvnizpravy.cz, forbes.com, foto: youtube)