Svátek má: Ilona

Zprávy

Velikost textu:

Intercept: Americká média – kdy se skepse označuje „zrádcovstvím“!

Intercept: Americká média – kdy se skepse označuje „zrádcovstvím“!

Když americké publikace zveřejní neověřený, ale ohromující článek o ruské hrozbě, jsou ho ochotni přetisknout jiná média a novináři, ale v případě, že se ukáže, že je informace lživá, pak to ke čtenářům téměř nedostane.

Ilustrační foto
7.leden 2017 - 21:21

Podle novináře Interceptu Glenna Greenwalda média radši budou démonizovat nového zahraničního nepřítele, než přiměřeně vyhodnocovat jeho údajnou hrozbu.

Za posledního půldruhého měsíce The Washington Post publikoval dva články o ruské hrozbě, které se šířily přes internet, ale nakonec se ukázaly jako lživé, píše známý novinář Glenn Greenwald v článku pro The Intercept. V jednom z nich tvrdil, že Rusko údajně šířilo smyšlené zprávy, a v druhém, že napadlo energetický systém USA. Ukázalo se, že nejenže Rusko nebylo zapojeno do hackingu, ale že k němu ani nedošlo, poukázal Greenwald.

Ano, ale šéfredaktor Washington Postu neuznal svoji chyby, ale pouze poznamenal, že falešné nebyly vlastní údaje, ale data z webu, na který se odkazovali.

Činitelé USA „nakrmili" noviny falešnou zprávou o ruských hackerech

Ukázalo se, že řada novinářů přistupovala k článkům stejně, jak obvykle přistupují ke všem příběhům o Rusku, píše autor sloupku: „Okamžitě na něm rejdí myší a redistribují ho bez sebemenších kritické analýzy". A skutečnost, že tyto materiály jsou obvykle postaveny na pověstech z anonymních zdrojů a nejsou doprovázeny žádným důkazem, takové novináře nezajímá: „Každé oficiální prohlášení, že Rusko a Putin jsou za nějakou světovou špatností, je okamžitě považováno za pravdu." A to je to, podle Greenwalda, co povzbuzuje takové publikace jako The Washington Post, k vydání takových materiálu.

V souvislsti s tím si Greenwald klade otázku, nakolik se takové příklady špatné žurnalistiky, které, jak se ukázalo, jsou založeny na lživých informacích, odlišují od sfabrikovaných materiálů? Co vedlo pracovníky při zveřejněné nepravdivých, ale ohromujících materiálů o Rusku: politické motivy, které se snaží odpovídat linii Washingtonu vidět nepřítele v Rusku; touha potěšit publikum, které po vítězství Trumpa čekalo historky o ruském zásahu; snaha stát se platformou pro propagandu, kterou by chtěly rozšířit rozvědky; nebo jen vydělávat?


Greenwald poukazuje na obecný trend, který tkví v amerických médiích: nejdříve začnou démonizovat zahraničního nepřítele, než zdrženlivě a skepticky posuzovat skutečnou povahu nebezpečí, jako tomu bylo v roce 2002. Dochází tomu i nyní v případě ruské hrozby, kdy celá řada publikací, včetně, například Slate a The Guardian, publikovaly neověřené informace, které pobíhaly na internetu, a pak to popírají, ale popření zprávy se však už k čtenářům téměř nedostane.

Sám Greenwald poukázal na to, že vzhledem k tomu, že kritizuje nepodložená obvinění ruských hackerů z útoků na USA, se sám stal terčem útoků: byl okamžitě zařazen mezi krajní pravici, k zastáncům Trumpa a dokonce i za agenta Kremlu (ačkoliv vyzval k výraznějšímu zavržení extrémismu a lží Trumpa, a varoval demokraty před nominací nepopulární Clintonové, že to povede k vítězství Trumpa). Zloba této kampaně je překročena pouze její, do očí bijící, hloupostí, konstatoval.


„Ale je to klima, které zástupci Demokratické strany úspěšně pěstují - kdy každý, kdo s nimi nesouhlasí ve svém stanovisku nebo vyjadřuje skepsi v souvislosti s jejich tvrzením ohledně Ruska, se stává předmětem koordinovaných a mocných útoků, kdy se skepse označuje slovem zrádcovství," napsal Greenwald v Interceptu.

(kou, prvnizpravy.cz, theintercept.com, foto: arch.)