Svátek má: Darina

Zprávy

Velikost textu:

NI: Tvrzení USA o odchodu Asada je jen chvástání, vzdálené realitě!

NI: Tvrzení USA o odchodu Asada je jen chvástání, vzdálené realitě!

Když americký ministr Rex Tillerson prohlásil, že se Asadův režim v Sýrii blíží ke svému konci a Washington jej snadno odstraní - je přinejlepším chvástáním, píše The National Interest.

Rex Tillerson, ministr zahraničí USA
19.duben 2017 - 11:05

Podle autora materiálu všechny důkazy ukazují na skutečnost, že prohlášení americké strany není ničím podložené a je daleko od reality.

Minulý čtvrtek americký ministr zahraničí Rex Tillerson řekl, že Asad nenajde místo ve vedení syrského lidu, a oznámil vytvoření mezinárodní koalice, aby ho odstavila od moci. O pět dní později po raketovém úderu řekl v Moskvě, že vláda rodiny Asada se blíží ke svému konci.

Podle autora, tyto výroky odrážejí ostrou změnu kurzu, což může mít vliv na několik aspektů. Právě před týdnem Washington řekl, že je připraven přijmout zachování prezidentství Asada v Sýrii. Během své volební kampaně Donald Trump zdůraznil, že Spojené státy potřebují „autokraty“ na Blízkém východě, aby tam udržovali pořádek, a úvahy týkající se lidských práv by neměly mít vliv na tuto zahraniční politiku.

Avšak hypotetické použití sarinu vládními silami ve městě drženém opozicí 4. dubna ho donutilo změnit svůj postoj - zejména s ohledem na skutečnost, že podle dohody uzavřené za zprostředkování Ruska v roce 2013,  měla Sýrie odevzdat celý arzenál chemických zbraní ke zničení.

Přičemž neméně zaráží úsudek USA, že vládnoucí režim v Sýrii, který nedávno získal velké vojenské vítězství, a zdá se, že obnoví systém obrany, se může stát snadným terčem rozmarů Washingtonu, poukazuje autor Sébastien Roblin.

Skutečně byl syrský diktátor byl jen pár kroků od zbavení moci? A má Washington má tajnou diplomatickou zbraň, sílu v krátkém časovém úseku k dosažení toho, co nedařilo Obamovi za posledních šest let vůči politice Asada?

Na tyto otázky komentátor dává zápornou odpověď. Taková prohlášení jsou přinejlepším chvastáním, uvedl National Interest. V horším případě odrážejí mylné přesvědčení, že „samozvaná schopnost administrativy uzavírat dohody“ a sympatie k Putinovi (alespoň dříve existující) nějak přesvědčí Moskvu opustit zahraniční politiku, které se tak úporně drží.

HuffPost: Novou válku na dvou frontách USA neustojí!

„Asad vyhraje syrskou občanskou válku,“ píše Roblin. Vzhledem k tomu, že se Rusko účastní dění v Sýrii, Asad pomalu, ale jistě dobyl území. Úspěchy armády neodůvodňují krvavé operace režimu, ale nelze popřít fakta: Asad získal kontrolu nad většinou z hlavních syrských měst, uznává autor článku. Syrský prezident vyhraje, protože jeho soupeři buď váhají, nebo jsou příliš zaneprázdněni boji proti jiným nepřátelům, konstatoval.

Válka proti IS pokračuje ve prospěch Asada. Tlak USA na „Islámský stát“ povolil syrskému prezidentovi a ruské armádě se soustředit na boj s dalšími povstaleckými skupinami, „a zároveň se pyšnit, že bojují s IS“.

Pokud jde o „umírněnou opozici“, není v nejlepší kondici a postupně je stále méně a méně umírněná, uvedl NI. Kontroluje roztříštěná území a žádný cizí zásah, který by to mohl změnit, se neočekává, a proto je nepravděpodobné, že povstalecké skupiny nějak přeruší řetěz svých porážek. Kromě toho, jak je uvedeno autorem, i když ne všechny z různorodých opozičních skupin jsou stejně radikální, mnozí z nich jsou politicky nepřijatelní pro západní vlády. Podle něj bylo jasné, že po pokusu Obamovy vlády vycvičit a vyzbrojit „umírněnou“ opozici, který selhal, zasílání těžkých zbraní do Sýrie by nemohlo zvrátit situaci, a počet opozičních skupin, přijatelných pro Washington, je politicky nevelký.

National Interest rovněž upozorňuje na skutečnost, že Kurdové nehledají problémy s Asadem. Jejich hlavním cílem je se oddělit a vytvořit nezávislý stát, a ne svrhnout vládu v Damašku. Samozřejmě, že Asad není nadšený z této myšlenky, proto se syrští vojáci pravidelně konfrontují s kurdskými silami, ale prezident se pragmaticky zaměřil na boj proti opozičním skupinám, které jsou pro jeho vládu bezprostřední hrozbou, vysvětluje autor. Možná, že po potlačení jiných povstaleckých skupin se Asad zaujme Kurdy, ale do té doby se ti mohou vypořádat s IS a odvádět pozornost Turecka. Takže, zatímco se Kurdové a jejich „umírnění arabští spojenci“ ukázali jako nejúčinnější z partnerů USA v Sýrii, jsou obtížně využitelní k potlačení Asada, podotýká Roblin.

Zapomínat bychom neměli ani na podporu Íránu a Hizballáhu, kteří pomáhali Asadovi vyhnout se pádu jeho režimu ještě, než do Sýrie vstoupilo Rusko, připomíná. Moskva a Teherán do značné míry v Sýrii spolupracovaly, přestože jejich zájmy nejsou zcela totožné. Moskva je pragmaticky připravena postoupit část území opozičním skupinám, aby zachovala moc Asada, zatímco Teherán je naměřen bránit svrchovanost Sýrie a Asada nemusí považovat za nezbytného. Nicméně, Rusko se nevzdá přátelské podpory vládě v Damašku, která zajistí bezpečnost jeho základen v Sýrii – je to „symbolické vojenské vítězství na světové scéně“, míní autor.

V každém případě není jasné, jak mohou USA vyvíjet tlak na syrskou vládu, aniž by byly nutné nové vojenské operace, vrací se k tématu Sébastien Roblin. Tillerson však dal jasně najevo, že o takové možnosti neuvažuje. Možná, že má americký ministr zahraničí v rukávě sadu originálních diplomatických řešení, a ví, jak uvolnit zamotaný syrský uzel. Ale dosud neexistuje žádný důkaz, a tak jeho tvrzení, že Spojené státy mohou snadno zbavit Asada moci, jsou velmi daleko od reality, uzavírá komentátor The National Interest.

(kou, prvnizpravy.cz, nationalinterest.org, foto: arch.)