Svátek má: Andrea

Zprávy

Velikost textu:

Pohroma pro kapsáře? Brutální Nikita!

Pohroma pro kapsáře? Brutální Nikita!

Je to pořád stejná písnička – kde jsou turisté, tam jsou i kapsáři. Děje se tak každodenně a Praha je na turistických mapách  městem číslo jedna.

Ilustrační foto
3.březen 2016 - 01:12
Jenomže nejen v Praze mnoho naivků své peněženkové bohatství jako by přímo nabízelo. Existuje i mnoho rad, jak si své finance na cestě po oblíbených turistických destinacích před chmatáky uchránit. Je ale otázka, zda vůbec k něčemu jsou, když se stává pořád tolik krádeží. Jeden recept zde ještě v nedávné minulosti spolehlivě zafungoval – tím byli policisté z domovských zemí kapsářů, kteří v Praze tvořili sehrané početné gangy. Konkrétně rumunské byli velmi obávanými  a detektivové hlídkující v ulicích měli každodenně spoustu práce. Pak najednou jako když utne a je dobré vysvětlit proč, píše v komentáři pro Prvnizpravy.cz Petr Štrompf.

Podle velmi důvěryhodných zdrojů blízkých policii v rámci mezinárodní spolupráce pro potírání zločinu čeští detektivové, specializovaní na pouliční kriminalitu, pozvali své kolegy právě z Rumunska. Tuto problematiku přece znají víc než dobře, podle toho taky jednají a zákony v jejich domovině jsou v dané problematice mnohem přísnější než u nás. Takže vzájemná konzultace a výměna zkušeností by mohla přinést kýžené plody. Taky je v pořádku vysvětlit proč. Protože stejně dobře se v zákonech vyznají i rumusnké kapsářské gangy. Kdyby působily doma a policie je dopadlo, mají hrůzu z toho, co by pak následovalo. Proto rychle za hranice, kde profláknuté tváře z rumunských policejních svodek ještě nikdo nezná.

Česká republika se proto jeví jako země zaslíbená do chvíle, než gangům opět začne hořet půda pod nohama. A hořet pak začala. Důvod byl nečekaně prostý. Pozvaní rumunští kriminalisté po příletu do Prahy dostali chuť na párek. Na ten z Václaváku, když je tak populární. Stalo se a v dolní části Václavského náměstí se to ten den rumunskými kapsáři jen hemžilo. Šlo to potom velmi rychle – čeští detektivové zatýkali jednoho po druhém, rumunským policistům stačilo na jim důvěrně známé delikventy pouze ukazovat. Zděšení mezi kapsáři ale bylo mnohem větší – v Praze zahlédli i detektiva, který byl v domácím podsvětí pohromou a zejména pověstný způsoby výslechů. V centru metropole aby pak i po odjezdu zahraničních policistů ještě dlouho s lucernou pohledal.

Rozdíly mezi výší trestů u nás a v Rumunsku jsou vskutku diametrální. Neřkuli přímo drakonické. Jedinec za prokázanou kapesní krádež nevyjde z rumunského vězení dříve než za osm let. Je-li krádež kvalifikována jako trestný čin v organizovaní skupině, pak si odsouzenci pobydou za mřížemi až pětadvacet let. Tamní policisté se ani netají tvrzením, že pro kpsáře taková výše v podstatě znamená rozsudek smrti. Pohled do českého zákonodárství se naopak může rumunským kapsářům jevit jako neuvěřitelné milosrdenství. Příklad je nasnadě – sedmičlenný gang specializující se na okrádání turistů z Asie svého času odešel od soudu do vězení na dva roky. Téměř stejně u soudu pochodil čtrnáctičlenný gang rumunských kapsářů, kteří okrádali převážně seniory před poštami.

Nezletilec a bát se hrozby vězení? Inkvizice to kdysi řešila po svém

Pochopitelně nelze kapesní krádeže přičítat jen zahraničním desperátům, nemálo se na tom podílí i čeští delikventi. Okrádají lidi z potřeby každodenní závislosti na drogách a ty stojí nemalé peníze. Proto se stává, že se potom mnohdy nejedná ani tak o kapesní krádeže, jako o loupež. Což obnáší nezřídka i fyzický útok narkomana a trauma z přepadení si oběť vždy nese hodně dlouho. Zpravidla mnohem déle než krátkodobá lítost kořeněná vztekem, že mě kdosi a kdesi v tichosti okradl.

Zkušení policisté míní, že samotná výše trestu není pro potencionálního delikventa primární brzdou. Obecně se spíše bojí konkrétních osob představujících zákon do doby, než závislost na zločinu, což je zpravidla recidiva, převáží nad důsledky protiprávního jednání. Takže mnohem užitečnější je například policista František Flinta, který se s nikým nemaže a proto je radno se mu vyhnout. Nebo vůbec lepší je nezlobit a zkusit se živit poctivě. Je to sice hodně těžké, ale mnohem těžší by bylo za katrem strávit dlouhé roky. A k těm mi, když zlobit budu, právě dopomůže Franta Flinta.  Kdesi v Rumunsku zase Brutální Nikita. Rozdíl by v tom ale nebyl a někdy je to opravdu škoda...

(rp,pšt,prvnizpravy.cz,foto:arch.)


Nechcete zmeškat důležité zprávy? Přihlašte se k jejich odběru: