Svátek má: Bartoloměj

Zprávy

Velikost textu:

The Independent: Erdogan neomezeným vládcem, ale Turecko se hroutí

The Independent: Erdogan neomezeným vládcem, ale Turecko se hroutí

Největšími poraženými je turecký lid, kritici a političtí oponenti Erdoganova režimu jsou označeni jako "zrádci" a "teroristi".

Recep Tayyip Erdogan, turecký prezident
6.únor 2016 - 20:05

Turecký prezident Erdogan chce uspořádat další volby a získat 330 křesel, které potřebuje k prosazení referenda o nové turecké ústavě.

Až do roku 2002, kdy Erdoganova strana AKP (Strana spravedlnosti a rozvoje) přišla k moci, Turecko se chovalo podle výroku zakladatele novodobého Turecka Kemala Atatürka  "mír doma, mír v zahraničí". Je pravdou, že mezi lety 1960 a 198 byly v Turecku tři vojenské převraty a měkké puče v roce 1997", kdy se v Turecku udržel sekulární režim. Ale země byla zároveň respektovaným členem NATO s perspektivou - jakkoli vzdálenou - členství v EU.

S příchodem AKP pod vedením bývalého starosty Istanbulu, Recep Tayyip Erdogana se věci začaly měnit. AKP se prezentovala jako západní, reformistické, neo-liberální a sekulární strana a na podzim 2012 bylo  16 minisrů zahraničích věcí EU nadšeno, že Turecko je "inspirativní příklad sekulární a demokratické země". Ale už tehdy místopředseda opoziční CHP (Republikánská lidová strana), Faruk Logoglu, poukázal na to, že jejich vnímání stavu věcí v Turecku je "nepřesné", a ignoruje skutečnost, že vláda AKP sleduje autoritářskou politiku postupnou islamizaci země, což vede k erozi turecké demokracie a sekularismu.

Ministr zahraničí Turecka a nynější premiér Ahmet Davutoglu nahradil Atatürkův výrok s "nulovými problémy se sousedy" v grandiózní vizi role Turecka ve světě. To byl také Davutoglu, který inspiroval Erdogana k neo-osmanské myšlence.

V důsledku toho Turecko je nyní na kordy se všemi svými sousedy, zejména se Sýrii, a po sestřelení Su-24 v listopadu 2015 se Turecku podařilo znepřátelit i Rusko. Doma ve své snaze o získání absolutní moci Erdogan vyvolal občanskou válku, která ohrožuje dědictví Atatürkova Turecka.

V roce 2005 Erdogan byl ceněn  za to, že jako první turecký prezident uznal existenci kurdské otázky, v roce 2013, po tajných jednáních s PKK, nechal uvěznit vůdce PKK Abdullaha Ocalana a vyzval Kurdy k smíru. V únoru loňského roku vláda AKP a kurdská strana HDP (lidová demokratická strana) se dohodly na 10-bodovém  plánu k ukončení dlouho trvajícího konfliktu, ale poté, co strana HDP získala 13 procent hlasů v červnových volbách a pohrozila zablokováním nových Erdoganových plánů, Erdogan popřel původní dohodu.

Erdogan: Teroristé válčí proti Turecku ruskými zbraněmi!

Před volbami bylo více než 130 útoků na kanceláře kurdské strany HDP, útoky kulminovaly odpálením vozidla s bombami na shromáždění v Diyarbakiru, hlavním městě kurdské jihovýchodní provincie. Podobný útok se odehrál v kurdském pohraničním městě Suruc  20. července, kde bylo zabito 33 lidí.

Potom mládežnické křídlo PKK  Vlastenecké revoluční hnutí mládeže (YDG-H), vyhlásilo autonomii v řadě měst v jihovýchodním Turecku a vykopali příkopy a postavili zátarasy protií vládním silám. Mnoho civilních obětí bylo způsobeno podle vyjádření Human Rights Watch  "zneužitím a nepřiměřeným použitím síly", obyvatelé obležených měst byli ponecháni bez jídla, vody, elektřiny a lékařské pomoci a 200.000 lidí bylo nuceno opustit svédomovy.

Erdogan chce úplné zničení kurdských rebelů, podle něj teroristů. A v listopadových volbách turecký prezident vyzval své příznivce, aby se sjednotili v boji proti terorismu a jeho strana znovu získala všechna místa ve vládě. Podle slov tureckého novináře Kadri Gürsela, se Erdogan zachoval jako "výjimečný organizátor taktického vítězství, chovající se jako Machiavelli".

(rp,prvnizpravy.cz,The Independent,foto:arch.)


Nechcete zmeškat důležité zprávy? Přihlašte se k jejich odběru: