Svátek má: Filip

Zprávy

Velikost textu:

Times: Pro Brity je nejlepší, držet se dál od syrského „tance smrti“!

Times: Pro Brity je nejlepší, držet se dál od syrského „tance smrti“!

Americký raketový úder na Sýrii by mohl přerůst v plnohodnotnou vojenskou operaci, jejímž cílem je svržení vlády Bašára Asada, uvedl Matthew Parris, pravidelný přispěvatel The Times.

Ilustrační foto
11.duben 2017 - 10:15

To hrozí zhoršením konfliktu a ponoření země do chaosu, který lze pozorovat v Afghánistánu, Libyi a Iráku. Z tohoto důvodu by se měl Londýn zdržet vojenského tažení Washingtonu, doporučil novinář.

Podle Matthewa Parrise některé tento krok Bílého domu může vyhovovat, ale zde je logická otázka: co se bude dít dál?
 
Pouze optimista může věřit, že Donald Trump věnuje zvláštní pozornost této otázce. Ale bude muset učinit volbu: buď novou politiku usilující o změnu režimu v Sýrii, nebo ji odmítnout, aby dodržel předvolební sliby.
 
Krátce předtím, než USA udeřily, ministr zahraničí Rex Tillerson naznačil, že Asad nemá „žádné místo“ v Sýrii. Ale jeho prohlášení nedělá syrskou politiku Washingtonu jasnější. Člověk má pocit, že v současné době ani šéf ministerstva zahraničí, ani prezident nemají ponětí, co dělat dál, poznamenal novinář.
 
Možná, napsal Parris, se nám před očima začíná vyvíjet začátek plnohodnotné americké intervence v Sýrii. Trump a Putin jsou představitelé, jejichž macho image nedovolí, aby se vzdali konfliktu. Nyní, když americký prezident ukázal, že může zasáhnout do syrského konfliktu, Amerika jen  težko nebude reagovat na „nový válečný zločin“.
 
Zatím protivenství syrských rebelů „nevypadá přesvědčivě“. Těžko si lze představit skutečnou alternativu k současné vládě. „Proto vzniká anarchie, a Asad s pomocí Moskvy bude pokračovat v divokém boji, aby zaplnil vakuum. Americký raketový útok tuto situaci nezmění,“ zdůrazňuje autor.
 
Tím méně se mohou změnit nápady „vrtošivého amerického prezidenta“.A co je nejdůležitější, že tento obraz Trump zformoval, dívaje se na sebe a na reakce ostatních v televizi.„Dětská psychologie nejlépe pomáhá pochopit myšlení člověka, a předvídá jeho akce. Jemu se zalíbí, co uvidí tento víkend. Přišel tomu na chuť a chce víc,“ poukazuje publicista.
 
Třetím v tomto „tanci smrti“ je sám Asad. Kompromis a vyjednávání syrskému prezidentovi a jeho podřízeným nic nedávají, kromě „výběru mezi politickou vraždu, sebevraždu a válečný tribunál s velmi definitivním verdiktem“.

Daily Express: Johnsona označili za „washingtonského pudlíka“! 

Je velmi pravděpodobné, že se po úderu může situace trošku uklidní, a Washington se pokusí vyvrátit názor, že se prezident chystá zhoršit syrský konflikt. Ale nyní chce zase Rusko „prověřit  americké nervy“.
 
Dříve či později dojde k novému excesu, a „snaha ke změně režimu bude pokračovat.“ Zničení Asada a jeho „hegemonie“ je bezpochyby v silách americké armády, i když vedlejší škody budou obrovské.
 
Ale pak přijde nutnost nahradit „Asadův režim“. USA jmenují prozatímní správu. V tom čase Růsům poradí „nevměšovat se, a ti budou působit problémy, pobývaje v zemi (stejně jako Američané během sovětské okupace Afghánistánu).
 
„A jaký bordel z toho vznikne!“ předpovídá Parris. „Podívejte se na Irák - tam to funguje? Podívejte se na Afghánistán – tam se to podařilo? Zásah v Libyi, který je ještě v živé paměti - jak tam to vypadá?"

Podle novináře by se měli Britové podívat na syrskou krizi střízlivě. „Nevíme, zda je možné spravovat zemi bez násilí. Nevíme, zda existuje skupina, která má reálnou šanci na vytvoření budoucí vlády v jakékoli části Sýrie. Ale víme, že tam existují krvavá džihádistická hnutí s vnějšími sponzory, připravená k použití a vyvolávat střety. Můžeme přinejmenším zvážit možnost, že nedosáhneme dobrého výsledku, a při vědomí toho, měli bychom se alespoň vyhnout zostření konfliktu, a to i v případě, že výsledek bude znamenat našie nevměšování na pozadí rozvinutí noční můry?“ pokládá rétoricky otázku novinář.
 
V důsledku toho britský premiér a ministr obrany jednali správně, když vyslovili jen „verbální podporu“ Washingtonu. Tím by to měl Londýn ukončit. „Nemůžeme zastavit tanec, ale pro Británii by bylo možná lepší si ho nechat ujít,“ uzavírá Matthew Parris.

(kou, prvnizpravy.cz, thetimes.co.uk, foto: arch.)