Svátek má: Petra

Zprávy

Velikost textu:

Ukrajinci o hodinu propásli letadlo ruského prezidenta!

Ukrajinci o hodinu propásli letadlo ruského prezidenta!

Dnes uplynou už tři roky od sestřelení malajského letadla letu MH17. Zdánlivě vše o této tragédii už bylo napsáno, nicméně vyšetřování neskončilo a média stále předkládají dvě protichůdné verze: Letadlo sestřelili Rusové X letadlo sestřelili Ukrajinci.

Ruské prezidentské letadlo Il-96
17.červenec 2017 - 03:20

Západ a mezinárodní vyšetřovací komise se přiklánějí k první možnosti, vyšetřovatelé shromáždili dostatek důkazů pro toto tvrzení. Představitelé Ruské federace to odmítají a předkládají alternativní vysvětlení, která protistrana odmítá. Proto vznikla patová situace a uplynuly již tři roky od hromadné vraždy nevinných lidí vysoko na nebi nad východní Ukrajinou, píše v komentáři pro Prvnizpravy.cz Jaroslav Bašta.

Sestřelený boeing nad Ukrajinou? Zločin, který nemá obdoby

Sleduji ten případ od samého začátku. Prožil jsem pár let v Ruské federaci, několik také na Ukrajině, mám velmi všestranné zkušenosti s prací tajných služeb (byl jsem jimi sledován, pracoval jsem v nich ve vysokých funkcích, kontroloval jsem je v parlamentu a jako ministr vlády je také koordinoval), takže si dokážu představit, co všechno v tomto případě mohlo hrát roli. Proto jsem si jist jen jednou jedinou věcí – ani jedna ze zúčastněných stran nesdělila celou pravdu.

Ani Rusko, ani Ukrajina a dokonce ani mezinárodní vyšetřovací komise. U té bych zdůraznil, že vše, o čem zatím vypověděla ve své zprávě, má doloženo nad jakoukoliv pochybnost. Problém vidím v tom, že nehledala odpovědi na důležité otázky, jak se zmíním později.

Skutečnost, že od sestřelení letu MH17 uplynuly již tři roky, není pro odhalení pozadí a průběhu této tragické události jen nevýhoda. Některé následné (i nedávné) události se od ní totiž mohly odvíjet. Pokusím se tedy nastínit na základě obecně známých fakt alternativní scénář, který doplním některými svými spekulacemi.

V létě roku 2014 se ukrajinská tzv. Protiteroristická operace na východě země rozeběhla naplno. Ukrajinská armáda nasadila proti povstalcům těžkou techniku, včetně letectva. Protože v Doněcké a Luhanské oblasti už operovaly početné dobrovolnické (a „dobrovolnické“?) ruské jednotky, hrozilo, že ukrajinské letectvo naruší zásobovací trasy, po kterých k povstalcům přicházela těžká technika, munice a další vybavení, bylo zapotřebí ukrajinskou vzdušnou převahu eliminovat. Dodávky protiletadlových zbraní povstalcům sice pomohly sestřelit několik strojů, nedávaly však záruku, že obloha bude tak „čistá a bezpečná“, jak situace vyžadovala. Nejjednodušší varianta, tedy nasazení ruských vzdušných sil nepřipadala ze zahraničně-politických důvodů v úvahu.

Proto někdo z velitelů ruských jednotek zodpovědných za zásobovací operaci dostal „geniální“ nápad – pošle na území Ukrajiny starý Buk i s vycvičenou posádkou. A s co největším humbukem, aby se to v Kyjevě dozvěděli. Proto jel na tahači přes den, proto chvíli stál před supermarketem ve Snižnem a posledních 400 metrů jel po vlastní ose, aby ho všichni kyjevští zvědové také slyšeli. Protože poblíž se nacházel letecký koridor, místo pro postavení BUKu vybrali mimo možný dostřel, 12 kilometrů severním směrem od něho. Protože účelem celé akce byla prvoplánově odstrašení, nikoliv použití, komplex nebyl úplný, chyběly další zaměřovací radary. Starý typ byl vybrán proto, že podobný měli k dispozici povstalci ze skladů ukrajinské armády, ovšem bez vycvičené obsluhy.

Toho dne v oblasti byla bouřka a hlavně nízká oblačnost. Proto si obsluha Buku-M1-2 ani povstalci nepovšimli, že letový koridor se posunul přímo nad ně. Provoz tam byl opravdu hustý, nad odpalovacím stanovištěm ten den přeletělo v obou směrech skoro 160 letadel. Pak přišla zpráva, jejíž ohlas byl zachycen v telefonních odposleších bezprostředně po tragédii zveřejněných ukrajinskou tajnou službou, že ve výšce sedmi kilometrů se nachází ukrajinské vojenské letadlo. A jedna ze čtyř raket, zvaných Prsty smrti odstartovala...

Následné zděšení povstalců a bledou tvář ruského prezidenta Vladimíra Putina viděl na televizních obrazovkách snad každý. Večer 17. 7. 2014 odvysílala televize Russia Today šokující zprávu, že terčem mělo být letadlo ruského prezidenta, které letělo po stejné trase o necelou hodinu později. Myslím, že od té doby se o tom nemluvilo.


Vyšetřování mezinárodní komise, které je velmi důkladné, se otázkou, proč byl sestřelen právě MH17, když předtím nad Bukem bez úhony přeletělo přes 100 různých strojů, nezabývá. Když se pustím do spekulativních úvah, mohu se opřít o zprávu RT upozorňující na nápadnou vnější podobu Boingu 777 letu MH17 s ruským prezidentským letadlem. Úporná ruská snaha upozornit na ukrajinskou stíhačku, která se měla k malajskému letadlu přiblížit, také o něčem vypovídá.

Často kladená otázka cui bono nás v tomto případě nasměruje spíše na ukrajinskou než ruskou stranu, protože situace po pádu letadla v létě 2014 se prudce zvrátila ve prospěch Ukrajiny. Bezohlednost ukrajinské vojenské tajné služby si nijak nezadá s jejím ruským protějškem, obě se drží zásady, že ve válce (byť oficiálně nevyhlášené) je dovoleno vše. Proto bych nevylučoval ani tu nejdivočejší variantu – šlo o spiknutí a neúspěšný pokus o atentát na ruského prezidenta. Lidé v Boingu 777 2-H6-ER by tak zemřeli nejen proto, že se ocitli ve špatný čas na špatném místě, ale hlavně kvůli vnější podobě jejich letounu.

Připustím-li, že cílem mělo být vzhledově podobné letadlo prolétající po stejné trase o necelou hodinu později, musím uznat, že by šlo o geniální černou zpravodajskou operaci. Letadlo ruského prezidenta by nad územím Ukrajiny sestřelili ruští vojáci ruským protiletadlovým komplexem, který se tam prokazatelně nacházel ilegálně. Takže by to Ukrajincům prošlo.

Na podobnou akci by potřebovali zdroj z okolí ruského prezidenta, který by jim nahlásil zvolenou letovou trasu a přibližný čas, dále pak jednoho či dva spojence mezi povstalci, kteří by předali falešnou informaci o přiblížení cíle obsluze Buku. Zejména to druhé v chaotické situaci na počátku občanské války nemusel být tak obtížný úkol.

Pokud by moje hypotéza byla správná, projevilo by se to následně  ve dvou směrech: ruský prezident by nadále velmi pečlivě dbal na bezpečnost svých cest letadlem a klidně by volil i delší trasu, jen aby se vyhnul riziku. Co se ukrajinské vojenské rozvědky týká, tak v duchu zaběhané východní tradice by její vedení v posledních třech letech postihla náhlá úmrtí odpovídajíci zhruba kilogramu tritolového ekvivalentu. Obojí jsem zaznamenal.

Vládní letadlo s ruským prezidentem Vladimirem Putinem při cestě do Hamburku na summit G20 si udělalo  pěti set kilometrovou „zajížďku“ . Byl Putin v ohrožení života?

V úterý 27. června 2017 byl v Kyjevě spáchán atentát na plukovníka Maksyma Šapovala, šéfa speciálních sil ukrajinské vojenské rozvědky. Byl zabit při explozi výbušniny, umístěné v jeho služebním voze. Při výbuchu byly lehce zraněny další dvě osoby.

Proto si myslím, že by mezinárodní vyšetřovací komise měla hledat odpovědi nejen na otázku, kdo obsluhoval Buk, ale hlavně na to, proč se 17. 7. 2014 posunul letový koridor na sever a proč byl sestřelen až 160. letoun z těch, které ten den nad Čtyřmi prsty smrti přeletěly.

(rp,prvnizpravy.cz,foto:arch.)