Svátek má: Kristýna

Zprávy

Velikost textu:

Z Vídně: Silvestr pod ochranou policie a očekávání násilností

Z Vídně: Silvestr pod ochranou policie a očekávání násilností

Po loňském Silvestru v Kolíně, který se nesl ve znamení „muslimské přepadovky“, první v evropské historii, byla naše pozornost soustředěná ne tak na očekávání tradičního ohňostroje, veselí a půlnočního připíjení si na „šťastný nový rok 2017“, spíše na obavy : Bude se to zase opakovat?

Vídeňský Silvestr
9.leden 2017 - 21:22

Neopakovalo se v tom měřítku a rozsahu, který nás tehdy šokoval. Tedy nás, obyvatelé těch měst, kde se i  házení „žabek“ pod sukně žen považuje za neurvalost, ublížení na zdraví a tudíž trestný čin. Už i takové „malé“ přestupky jsou považovány za primitivní a odsouzeníhodné. Na rozdíl od kolínského imáma, muslimského kazatele, prakticky „teologa“, vysvětlujícího nutnost dodržovat zákony koránu, pokud se jeho ovečky chtějí dostat do ráje. Nad tím, že  představitel jednoho náboženství, které se samo považuje za jedině správné a svaté, „chápe“  znásilňovaní žen a ohrožování mírumilovných lidí jako důsledek „provokace“ samotných obětí, a tudíž omluvu pro své stáda ve vlčím rouchu,  nám zůstal „rozum stát“, píše v komentáři pro Prvnizpravy.cz naše dopisovatelka z Vídně.

Během minulého roku jsme měli možnost denně se přesvědčovat o tom, že ve směru integrace (u tohoto slova se otevírá kudla v kapse i těm, kteří žádnou nikdy nevlastnili) nebyl zaznamenán žádný pokrok. A tak se  politici rozhodli k preventivní „obranné akci“. Aby ukázali, že to stále častěji vyřčené obvinění, že imigranti mají u nás větší práva než samotní občané, je nenecháva chladným.

„Chléb a hry“, to jsou základní předpoklady jak udržet „davy“ v mezích poslušnosti, i když se jim všechna základní práva odeberou. A tak byl, v zájmu silvestrovských „her“ , zvýšen přísun policejních hlídek. Pár tisíc policajtů, počítaje v to i ty v civilním přestrojení, bylo přiděleno coby bodygardi na ochranu těch, kteří si nehodlají vzít své své zvyky a tradice a oslavování. Takže k opravdovému násilnictví došlo „jenom“ ve třech případech. Zatčení a trestní oznámení na Afghánce, Čečence a Inda. Možná bychom uvěřili, že naši „hosté šli do sebe“, nebýt hlášení německé policie. I když Vídeň, kromě těch třech případů, slavila svůj Silvestr opravdu hezky, necítili jsme se bezpečně jako po celá tá „normální“ léta.

Vídeň totiž už pozoruje a prožívá všechno co se děje v Berlíně, Kolíně, Paříži a jiných evropských městech, jako kdyby to bylo „u nás“. 


Musím přiznat, že tento Silvestr byl ve znamenaní očekávání: bohužel, ne nového, lepšího roku, ale v očekávání dalších přestupků, rabiátství a nehorázností ze strany „příchozích“. Tak byli dříve nazvaní ze začátku všichni, co prišli požádat o azyl, nebo přechodné pohostinství, pokud si nenajdou nový domov, novou vlast. A že se Rakušané tohoto úkolu zhostili vždy důstojně a lidsky, o tom není pochyby. Říká se, že „tón dělá muziku“. Tón tohoto slova nebyl dříve urážlivý, odmítavý nebo nepřátelský. Snad trochu podezíravý a vyčkávající, co se z těch „nových“ vyklube.  U těchto příchozích - a to jenom na základě jejich chování, které se vymyká všem pravidlům slušného spolunažívání  a respektování zákonů země, a občanů které je živí - se mluví tónem nepřátelským. A už se za to ani nestydíme, i když  je nám od červeně-zelených politiků denně vsugerováváno, že bychom se stydět měli.

Protože jít oslavovat Silvestr pod dozorem policie a v očekávání násilností, a být za to „starostlivým“ politikům, kteří nám tohle  všechno nadrobili,  ještě vděčni a obdivovat je za jejich prozíravost, je tak přitaženo za vlasy, že si každou chválu za jejich „preventivní prozíravost“  odpustíme.

Před půlnocí  na Silvestra byla na Hlavním nádraží v Kolíně provedena razie. Veliké skupiny mladých mužů, prevažně Severoafričanů, přijížděli „organizovaně“. Policie označila tyto muže za agresivní (úřední název: Grundagresivität). Něco jako vrozená agresivita?  190 Afričanům byl zakázán přístup, resp. výstup.  92 jich bylo vzato do vazby. Zdůrazněno bylo, že mezi nimi se nacházeli i nemečtí občané.

Politici mají k této situaci vlastní teorie. Pro některé byl tento organizovaný nájezd Severoafričanů „hádankou“. Pro jiné „zkouškou moci“. Čili „noví příchozí“ a tentokráte nadmíru nebezpeční, sondují, jak se jim bude „dařit“, kde jsou hranice, za které mohou jít. Přes ty první, státní, se dostali, i když nemají na to žádné právo. V jejich zemi není válka. Ty druhé zkoušeli v noci na Silvestra také překročit. Napoprvé se to  nepovedlo. Píše se o počtu 1.000 až 2.000 Severoafričanů, kteří přijeli ve skupinách a z různých míst.. Podle údajů byla tato akce organizovaná kriminálními živly,  policii už známými.

Policie tedy „zachránila“ nejenom průběh silvestrovského veselí ale hlavně zamezila přepadům, obtěžování i krádežím - a hlavně dalším šokům. Nové vlně uchazečů o azyl se nepovedlo ukázat „co dovedou“, i když to měli v úmyslu.

Zajímavé na celé věci je ale přístup partaje zelených.  Jejich představitelé se totiž ani v nejmenším nepohoršili nad možnou reprízou loňského Silvestra, která byla těmito „uprchlíky“ připravována. Rozčilili se nad úředním názvem, pod kterým policie eviduje Severoafričany s intensivním kriminálním rejstříkem.  A sice NAFRIS. (Německy: Nord-Afrikaner.) Označili to za lidsky nedůstojné, ponižující. Policie se bránila chabě proti tomuto narčení tím, že musí přece rozlišit ta - už prakticky nepřehledná - kriminální akta Syřanů, Čečenců, Afghánců, Marokánců, Albánců a dalších, stejně „aktivních“ menšin. Ale nepochybujeme, že velice rychle si celý policejní aparát bude lámat hlavu, pod jakým neutrálním a neurážlivým označením se budou evidovat trestní činy Severoafričanů. Nezávidíme jim toto dilema. Ale budeme jim držet palce, aby si troufli konečně jim „přijít na jméno“!

(rp,prvnizpravy.cz,foto:arch.)