Svátek má: Ferdinand

Zprávy

Velikost textu:

Zbyněk Fiala: Cameron vypustil džina z lahve, na obzoru je Brexit

Zbyněk Fiala: Cameron vypustil džina z lahve, na obzoru je Brexit

Britský premiér David Cameron zkouší šlápnout na brzdu procesu, který vede nezvladatelně k vystoupení Británie z EU (Brexit).

David Cameron, britský premiér
11.listopad 2015 - 22:02

Konečně tedy přednesl jasné požadavky na unijní reformy, které mají být přijatelné pro EU, měly by vzít vítr z plachet silné euroskeptické opozici a umožnit uspořádat referendum o setrvání či vystoupení z EU dřív, než bude hůř, píše Zbyněk Fiala, bývalý dlouholetý šéfredaktor Ekonomu na portálu vasevec.cz.

Britské požadavky pro setrvání v EU jsou tedy venku, a černé na bílém. Premiér David Cameron je nejprve přednesl ve veřejném projevu v Londýně, a pak - vůbec poprvé - předložil také písemně předsedovi Evropské rady Donaldu Tuskovi.

Vypouští tím džina z lahve, protože přijdou i jiní. Národovci všeho druhu naberou váhu. Ale i kdyby neměli hlavní slovo, těžko věřit, že všechny členské země přistoupí na to, že Británie je jediná, kdo si smí něco přát. Nebo že si EU nelze představit bez rozklížených a odtažitých britských ostrovů.

Přednesené požadavky jsou čtyři a – co je seznam je konečný. To měla být hlavní zpráva z projevu britského premiéra Davida Camerona v londýnském Chatham House. Reformy unijního práva, kterými Londýn podmiňuje setrvání v EU, by tak měly obsahovat:

    Ochranu jednotného trhu i pro nečleny eurozóny. Británie není, a podle Camerona ani „nikdy nebude“, členem.
    Posilování konkurenceschopnosti jako základní princip EU. (Myšleno je omezení regulace, což se slibuje snadno, a taky už bylo nesčetněkrát slíbeno.)
    Možnost vyvázat se ze závazku EU tvořit „stále těsnější unii“, jak je to stanoveno v základních smlouvách.
    Sociální pomoc migrantům z EU poskytovat až po čtyřech létech pobytu. Svoboda pohybu by se měla vztahovat na nové členy EU teprve poté, až dosáhnou průměrné hospodářské úrovně (nevztahovala by se tedy ani na nás).

Bude to dost, aby to přesvědčilo voliče, kteří začínají posilovat tábor odpůrců dalšího členství?

Legrain varuje: Evropská unie se rozpadá alarmujícím tempem!

Ustojí to nápor euroskeptického křídla jeho vlastní strany, nemluvě o jasných odpůrcích evropské integrace z UKIP a dalších seskupení?

A bude to přijatelné pro evropské vlády, které s tím musí souhlasit a těžko by doma obhájily, že všechny dostupné hrozinky slupne jen Británie?

Reakce prvního místopředsedy Evropské komise Franse Timmermanse obsahuje obavy o evropskou budoucnost. Vidí „perfektní bouři“, kdy se vrší jedna krize na druhou - migrační navázala na finanční. Co bude dál? „Poprvé si myslím, že tohle může být konec,“ poznamenal na twitteru. „Dříve jsem si to nemyslel. Je tu však příliš mnoho událostí, které dopadly na společnost – a nepovažuji za nemyslitelné, že tyto krize mohou vést ke konfrontaci, nikoliv spolupráci.“

Důvody pro Brexit

Velice přesvědčivě vypadá seznam 12 důvodů, proč může v referendu vyhrát „OUT“, tedy ven z EU. Zpracoval je Denis Macshane, bývalý ministr pro evropské záležitosti ve vládě Tonyho Blaira.

1. Britské dějiny jsou jiné

Británie nikdy nebyla obětí invaze a okupace, aby se podrobila suverenitě někoho jiného. Bezpečnostní záruky EU tak na ostrovech vyznívají jako prázdná rétorika.

2. Bezrůstová eurozóna

Británie byla proevropská v letech 1950 – 80, kdy kontinentální Evropa rostla dvakrát až třikrát rychleji. Teď se karta obrátila. Zdroje růstu jsou jinde.

3. Zahraniční majitelé britských médií

Největší média patří někomu, kdo platí daně jinde a nemá rád EU.

(Australan Rupert Murdoch vlastní nejen bulvární The Sun, ale i vlajkovou loď britského tisku The Times. V posledních měsících však byly prodány do Asie dokonce Financial Times a The Economist. Rusové vlastní Evening Standard a The Independent. List Nezávislý je tak závislý na oligarchovi Alexandru Lebeděvovi.)

4. Tony Blair

Premiér, který byl proevropský, přesto torpédoval všechna důležitá evropská rozhodnutí. Navrhl referendum o euru, což byla záruka, že nikdy nebude přijato. Stejně tak vytáhl téma referenda o Evropské smlouvě (unijní ústavě vzešlé z Evropského konventu), kterého se pak chytil Jacques Chirac a spolu s rozdělenými socialisty roku 2005 potopil prohloubení evropské integrace. Cameron tak kopíruje Blaira svým referendem o Brexitu.

5. Konzervativní strana

Až do vlády Margarety Thatcherové byli konzervativci proevropští a Labour hlasovala proti. Teď je to opačně, všichni vedoucí konzervativci jsou euroskeptičtí.

6. Zmatená proevropská kampaň

Vedoucí osobností kampaně pro setrvání Británie v EU je všeobecně uznávaný bývalý šéf obchodního řetězce Marks and Spencer. Byl by to dobrý výběr, kdyby před pár měsíci nefiguroval jinde, v organizaci Business for Britain, vnímané jako zastánce Brexitu.

7. Peníze

Kampaň Volte odchod! se topí v penězích, nasbírala už 20 milionů liber (přes půl miliardy korun). Skládají se finančníci ze City, gamblingoví miliardáři a další, kteří euroskeptickou kampaň bohatě platí už od 90. let. Zato kampaň Zůstaňme! tře bídu. Zákon zakazuje, aby společnosti nejlepší stovky (z burzovního indexu FT 100) poskytovaly peníze na politiku, aniž by to schválila valná hromada. Tu však šéfové firem nechtějí svolat, protože se bojí infiltrace UKIP a dalších fanatiků.

8. Brusel a Štrasburg

Šéfové z Evropské komise i Evropského parlamentu jsou vnímáni jako nadutí chamtivci odjinud. Nigel Farage se v televizi vytahoval, že jako europoslanec nastřádal 2 miliony liber z poslaneckých náhrad. Dodnes taky nebyl proveden úspěšný audit evropských financí, i proto, že nevedou podvojné účetnictví, ale jen hotovostní výkaz jako venkovské holičství. (Ale totéž platí i o státních rozpočtech.)

9. Stejně se bude hlasovat dvakrát

Převládá přesvědčení, že EU odchod Británie neunese a bude tedy nutné hlasovat podruhé, s mnohem příznivějšími podmínkami.

10. Podnikání

Největší britské asociace podnikání a průmyslu v minulých letech vydávaly jednu zprávu za druhou, jak je ten Brusel byrokraticky zkostnatělý, háže podnikání klacky pod nohy a nutí k jednání s odbory. Požadovali po premiérovi, aby získal v Bruselu ústupky v oblasti sociální ochrany nebo zvláštní protekcionistická opatření pro City. Až teď podnikatelské organizace zpanikařily a začaly si uvědomovat, že členové si mohli jejich nářky osvojit a budou hlasovat pro vystoupení z EU.

11. Liberální levice

Británie nemá jen klasické xenofoby. Levice reaguje nepřátelsky na strašáky jako je TTIP (skotští socialisté už odhlasovali rezoluci odmítající transatlantickou smlouvu) a další konspirace globálního kapitalismu. Je znechucena přístupem EU k Řecku. Dokonce i v Guardianu se čas od času objevují články ve prospěch Brexitu.

12. Evropani

V minulosti se do Británie trousili z kontinentální Evropy pronásledovaní a ponížení lidé jako protestanti z Francie, Židé z carského Ruska a nacistického Německa, Poláci a Maďaři z komunistických diktatur, irští nádeníci, bití muslimové i hindové z commonwealthu. Po rozšíření EU o chudé země východní Evropy však náhle přišly 3 miliony lidí v krátkém období, za méně než deset let. I když pracují, platí daně a chodí do kostel, pro mnoho Britů je to moc. Chtěli by si „znovu ohlídat své hranice“.

(zf, vasevec.cz, prvnizpravy.cz, foto: arch)


Nechcete zmeškat důležité zprávy? Přihlašte se k jejich odběru: